Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Z historie vodních zdrojů ve Stodůlkách

V roce 1904 zaplatil místní sedlák Antonín Havlůj na obecním pozemku stavbu kašny. Přitékala do ní voda z pramene a přebytečná odtékala do místního potoka. Nezamrzala ani za nejsilnějších mrazů a nikdy nevyschla. Používali ji všichni, kdo neměli vlastní studnu. Další studánky byly rozesety po celé obci. Voda se nosila v konvích, putnách, sudech i lavorech, sedláci přijížděli s koňmi a cisternami. Podle vzdálenosti domku od pramene sem mnozí chodili i několikrát denně. U vodních zdrojů panoval i čilý sousedský život.

V roce 1950 bylo v obci založeno JZD, což spolu s novou výstavbou spotřebu vody znásobilo. Voda ve studnách přestávala stačit a mnohde přestávala být pitnou. V roce 1959 byla zavedena voda do kulturního domu a k němu se připojilo i několik okolních domů. V té době se platilo za „kubík“ vody 60 haléřů. V roce 1960 byly postaveny hydranty a stojánky pro využití všech, kteří neměli doma vodovod. Jeho trasa byla velice omezená. Vedl jen ke kravínu, do školy a do zdravotního střediska. V roce 1971 byl vodovod rozšířen do domů i skleníků JZD. Dodávky vody však nestačily a denně se musely do obce přistavovat cisterny. Část studní vyschla a v potrubí byl malý tlak. Mezi sousedy tak panovala i značná nevraživost. 5. 12. 1974 byla do vodovodního řadu napuštěna voda z nového zdroje na řece Želivce. Část lidí ale byla stále bez veřejného vodovodu. To pamatuji i já – při mém nástupu na místní úřad v roce 1991. Po obci bylo rozmístěno několik stojánků a veřejné studny. Některá místa pravidelně zásobovaly cisterny, které jsme lidem objednávali. Např. v Hájích, Pod Zličínem nebo v Chabech. Nová kanalizace s odpadem se začala dodělávat a přestavovat v devadesátých letech minulého století. Stojánky vyvedené z vodovodního řadu sloužily lidem např. Pod Zličínem nebo ve staré zástavbě Velké Ohrady. Studny s pumpami byly v ulicích Za Lužinami, K Fialce, Živcových, Na Dolnici, Pod Vlkem, na Ohradském náměstí, Ke Klubovně nebo u hřbitova Krteň.

Část z nich je již odstraněna, některé zbývají jako vzpomínka na staré časy. Ve všech je voda pouze užitková.

Podle kroniky pana Vlasáka a vlastních vzpomínek.

Jaroslav Fuglík