Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Negativismus nebo optimismus lidí kolem nás

Dobrý den, paní doktorko. Kolegyně v práci je protivná, zakyslá, ponořená stále do problémů, stále slovně útočí na všechny kolem sebe a kazí nám všem náladu. Snažila jsem si z toho nic nedělat, ale jak jsme spolu každý den, uvědomila jsem si, že mi to kazí život. Budu muset dát výpověď nebo přejít na jiné pracoviště.“


„Dobrý den. Můj manžel je protiva a morous. Stále na něco nadává, kritizuje všechny kolem sebe, nic a nikdo mu není dost dobrý. Mám pocit, že se vedle něj po těch letech už ani já nedokážu radovat.“


„Dobrý den. Žena má představu Vánoc ve velkém rodinném kruhu. Její příbuzní jsou ale pesimisté, kteří stále jen na něco nebo někoho nadávají. Není mi v takto negativním prostředí dobře. Raději bych trávil Vánoce jen v úzkém kruhu nás tří.“

Dobrý den. Každý z nás má kolem sebe spoustu lidí- některé blíž, některé vztahově dál. Blízké vztahy (partnery, kamarády) si vybíráme, příbuzné, kolegy v práci, nadřízené získáváme. Jejich emoční naladění ovlivňuje i nás samotné. Pokud je takový vztah dlouhodobý, je většinou „nakažlivý“. Bohužel, negativnějším směrem víc než pozitivním. To znamená, že optimističtější lidé kolem nás nás mohou rozveselit, ale také někdy rozzlobit (závist - jak to, že oni jsou spokojení a veselí a my ne!?).

Negativističtí lidé, se kterými trávíme hodně dlouho čas, nás téměř vždy emočně stáhnout dolů. Emoce mají velkou sílu. I vědecké studie dokazují, že naše emoce jsou z velké části ovlivněny emocemi lidí kolem nás. A bohužel výzkumy potvrdily, že negativní emoce na nás mají větší vliv než ty optimistické.

Proč, to se zatím neví. Zřejmě jsou lidé mnohem citlivější na věci negativní než na ty pozitivní.

Co s tím, abychom si nekazili svůj vlastní život?

Především jako první volbu bychom měli zkusit otevřený rozhovor ideálně asertivním neútočným způsobem – neustupuji ze svého názoru, řeknu svoje pocity a navrhnu řešení. Příklad: „Nezlob se, ale tvoje opakované nadávání a kritika mi není příjemná. Mohli bychom třeba zkusit vždy po nějakém nepříjemném zážitku najít a hlasitě pojmenovat nějaký veselý (pro zachování rovnováhy).“ S asertivními návrhy uspějeme ale jen u partnera, který chce spolupracovat. Pokud máme vedle sebe protihráče místo spoluhráče, ani asertivní komunikace nám nepomůže. Pokud se ani po upozornění po delší době nic nemění, pak už zbývá jen vztah ukončit. Platí to ve všech případech kromě generačně příbuzenských vztahů.

U blízkých příbuzenských generačních vazeb je dobré udržovat kontinuitu rodu. To znamená, že odmlčení, zavržení, nekomunikace na dlouhé roky není v průřezu generací moudrá. Ovlivňuje to i náš život. Pokud tedy máme třeba komplikovaný vztah s dědečkem, který je bručoun a už jsme se několikrát nedohodli, resp. i rozhádali, přesto je moudré pro všechno a pro všechny přínosné zachovat v rámci úcty alespoň formálně minimálně dvakrát do roka krátkou návštěvu.

U všech ostatních vazeb bychom měli zkusit se domluvit, a když se nic ani po pokusech o změnu nestane, je vhodné takový vztah z našeho života odstranit. I kdybychom byli sebeoptimističtější a sebespokojenější, negativní vliv bručouna vedle nás stáhne emočně dolů také nás samotné.

Přeji všem čtenářům časopisu STOP, abychom v novém roce 2024 měli kolem sebe jen milé a optimistické lidi a bručouny a mrzouty abychom dokázali ze svých vztahů a vlivů na nás samotné vyřadit.

Hezký celý nový rok 2024 ☺

Hana Jenčová, klinický psycholog,
602 805 633, hanajencova@seznam.cz, www.jencova.cz