Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Výškové budovy - ano či ne?

Výškové budovy – ano či ne?


Kolébkou moderních výškových budov je New York. Byly to primárně spekulace s pozemky, které vyháněly budovy až k oblakům. V prodejních smlouvách se uvádělo, že „pozemek patří nabyvateli až do nebe.“ Názory na výškové budovy se liší od nadšeného obdivu přes toleranci až po úplné zatracování. Někomu výšková budova zaclání ve výhledu, někomu narušuje architekturu města, panorama či krajinný ráz. V naší městské části jsme před 15 lety neměli žádnou výškovou budovu. Nyní máme tři a panorama Nových Butovic se tak podstatně změnilo. Otázkou je, zda k lepšímu. Na mé dotazy ke stavbě výškových budov starosta pan Vodrážka odpovídá, že „je v souladu s platným územním plánem.“ Ano, současný územní plán Prahy z r. 1999 zakazuje stavbu výškových budov pouze na území městské památkové rezervace a v jejím nedostatečném ochranném pásmu.
Nedávno jsem byl dotazován, zda vedle stanice metra Luka má vyrůst další výšková budova. Občanky se obávají, že přijdou o výhled na Centrální park. Výšková budova bude nejspíš povolena, neboť není v rozporu s územním plánem. Přesto si myslím, že všechno v pořádku není. Nejde jen o ztracený výhled, ale o to, zda si nechat rozrušit vcelku poklidné panorama Lužin a Stodůlek výškovou budovou. Možná by bylo zajímavé, co by tomuto vývoji řekli občané v případném referendu nebo autoři původních územních plánů a projektů sídlišť Jihozápadního Města.

Ing. Jan Zeman, CSc.

Také nejsem nějakým nadšeným příznivcem výškových budov. Velmi intenzivně a přesto zatím marně protestujeme např. proti stavbě tzv. dvojčat při okraji Velké Ohrady. Obecně ale výškové budovy do velkoměsta patří a nelze je jednoznačně odmítnout. Od počátku plánování výstavby sídliště se počítalo s výškovými budovami na ose metra. Tvůrci Jihozápadního Města chtěli rozbít monotónní výškovou hladinu sídliště soustavou dominant. Není to tedy nějaká novinka posledních let.
Plánovaný bytový dům u stanice metra Luka je záměrem soukromé společnosti. Rada městské části jako orgán samosprávy dává ke stavebním záměrům pouze své stanovisko pro územní řízení, rozhodně ale není tím, kdo by měl v kompetenci stavbu zakázat. Povolování staveb probíhá formou územního a stavebního řízení s jasně danými pravidly a vymezeným okruhem účastníků řízení. Stavební zákon neumožňuje vyhlašovat k záměrům soukromých investorů na jejich pozemcích referendum. A není-li stavba v rozporu s územním plánem a stavebním zákonem, nemůže jí bránit ani stavební úřad. Myslím si, že připravované budovy na Luka zapadnou a že budou pro Prahu 13 přínosem.

Ing. David Vodrážka, starosta