Sociální práce obcí po první části sociální reformy
K 1. 1. 2012 byla v rámci první části sociální reformy převedena agenda nepojistných sociálních dávek, které až dosud vyplácel Úřad MČ Praha 13 (tj. pomoc v hmotné nouzi, příspěvek na péči a dávky pro zdravotně postižené), na Úřad práce ČR. S převodem agendy došlo i k převedení zaměstnanců městské části, zabývajících se touto agendou, do úřadu práce.
V působnosti městské části však nadále zůstala sociální práce, kterou ukládá jak zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, tak zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.
Základním cílem metod sociální práce je zejména podpora „sociálního fungování“ klienta, tzn. jeho schopností řešit své problémy, adaptovat se na nároky prostředí, a pokud možno tím zabránit jeho sociálnímu vyloučení.
Výkonem sociální práce městské části je pověřen odbor sociální péče a zdravotnictví, kde bylo od 1. 1. 2012 ze stávajících zaměstnanců vytvořeno nové oddělení sociální péče. Pracuje jednak na základě podnětů z úřadu práce, ale zejména je otevřenou službou občanům Prahy 13 a je kontaktním místem. Sociální pracovníci tohoto oddělení poskytují bezplatné základní sociální poradenství, na které má každá osoba nárok. Dále provádějí cílené a včasné vyhledávání jedinců, kteří by mohli být ohroženi sociálním vyloučením. Oddělení spolupracuje zejména s úřadem práce při řešení situace hmotné nouze osob, navrhuje východiska z krizové situace a pomáhá ji řešit i za účasti jiných státních, samosprávných či neziskových institucí. Sociální pracovníci provádějí tedy přímou sociální práci s klientem zaměřenou na pozitivní změnu.
Dalším důležitým nástrojem pomoci ohroženým skupinám obyvatel je výkon sociální práce v rámci současné nabídky sociálních služeb. Proto oddělení úzce spolupracuje se zařízeními poskytujícími sociální služby seniorům, zejména Střediskem sociálních služeb Prahy 13, které poskytuje našim starším občanům péči prostřednictvím terénní pečovatelské služby a denního stacionáře. Dále je to úzký kontakt s domovy pro seniory, ústavy sociální péče a zároveň i řadou zdravotnických zařízení provozujících lůžka dlouho dobé následné péče i lůžka odlehčovací. Pro osoby se zdravotním postižením jsou to zařízení zajišťující rehabilitační služby, osobní asistenci apod. Oddělení v současné době prostřednictvím veřejného opatrovníka pečuje o cca 30 osob zbavených či omezených ve způsobilosti k právním úkonům. Do oddělení je začleněn i sociální kurátor, který trvale spolupracuje s vězeňskou službou při zajištění základní péče o občany propuštěné z výkonu trestu.
Neméně podstatný je pak kontakt se zařízeními zaměřenými na tzv. služby sociální prevence. Mezi ně patří terénní programy, sociálně aktivizační programy, nízkoprahová zařízení, raná péče, domy na půl cesty apod., tedy zařízení určená pro různé skupiny obyvatel, které jsou ohroženy sociálním vyloučením z důvodu stáří, nemoci nebo způsobu života. Je třeba zdůraznit, že je výhodou začít řešit nepříznivou sociální situaci včas v době jejího vzniku (náhlá ztráta příjmu, hrozba ztráty bydlení, předlužení, vážné zdravotní problémy) a nenechat ji přerůst do situace, kdy je již problém jen velmi obtížně řešitelný v reálném čase. Pracovníci oddělení sociální péče jsou připraveni vždy pomoci s řešením obtížné životní situace v rámci svých pravomocí a možností. Oddělení sídlí v 1. patře radnice, č. 222 – 224, tel. 235 011 443.
V sociální oblasti tedy i po realizaci první části reformy zůstávají na obcích i nadále významné kompetence především v sociální práci s konkrétní osobou a potvrzuje se, že v rámci dalšího pokračování reformy bude nezbytné úlohu sociální práce v obcích posilovat.