O poctivosti členů JZD (1953)
O poctivosti členů JZD (1953)
O poctivosti členů JZD se povídat nedá. V zahradnictví se krade zelenina a prodává se okolo. Ošetřovatelé v prasečníkách krmí svá prasata na úkor družstevních, když se sklízí řípa, vezou členky JZD v poledne a večer vždy plné vozíky. Jeden případ za všechny. Jde František Rajtura ráno po silnici ke kostelu na autobus. Je členem revizní komise v JZD. Od Váchů ze statku č.p. 23 vyjede krmička prasat s kolečkem, sotva heká. Na silnici se setká s Františkem Rajturou a začne koktat: „Jé – víte – my – pane Rajtura – víte – my nemáme sešrotováno – víte – já jsem si to vypůjčila“. V zahradě u Váchů za stodolou stojí vlašský ořešák. Úrodu z něj vždy očeše ona ošetřovatelka prasat a ořechy prodává. Původní majitel Josef Vácha má dceru a ta má 2 chlapce. Ti na zahradu nesmí a ani se jim nepodá jediný ořech. A kde to jsme? Mohou za něco ty děti?