Za staletými stromy v okolí
Od metra Stodůlky projdete celým náměstím Junkových a novou Britskou čtvrtí rovně po asfaltové cestě do Chab, kde jsou dnes stáje plné koní. Vždy zde stávaly dva poplužní dvory. V r. 1371 je darovala manželka Karla IV. Alžběta krteňskému kostelu. V r. 1992 byl jeden ze statků prohlášen za kulturní památku. Hned u prvního rohu sejdete vlevo dolů podél kamenné zdi a dojdete k památné lípě srdčité. Roste za zdí, na které je informační tabule. Lípa má několik prvenství – byla prvním památným stromem v Praze a je to nejstarší dřevina svého druhu v Praze. Ze všech lip na území města je nejmohutnější a má největší obvod kmene. Patří mezi rodové stromy, uctívané jako odkaz předků, kteří je zasadili, a též kvůli své kráse a užitku. Od lípy se vrátíte zpět na roh kamenné zdi a projdete Chaby. Na konci zahnete vlevo dolů pod vodárnu a úvozovou cestou dojdete ke kostelu sv. Pavla a Petra v Krtni. Dějiny tohoto místa sahají do dávných dob, přinejmenším do 13. století. Na zdi nad oltářem se dochovaly unikátní fresky. Představují Křest Kristův, Obětování v chrámě, Josefův sen, Církev učitelku a symboly evangelistů. Ves Krteň obklopovala kostelík asi od roku 1434, kdy je uváděna jako majetek českých králů. Dnešní podoba kostela je výsledkem novorománské přestavby podle A. Živného z roku 1890. To však již stál kostel o samotě, protože ves pobořila švédská vojska v 17. století. Kostelík můžete vidět i v seriálech Třicet případů majora Zemana či Návštěvníci. I dnes je toto místo považováno za mystické. Dovnitř se dostanete jen jednou ročně – 26. 6. v den mučedníků Jana a Pavla, kterým je kostel zasvěcen. V roce 2010 instaloval odbor životního prostředí na louce u kostela novodobý dolmen (kamenný stůl) z břidlice podle vzoru megalitických staveb dávných civilizací. Je situován na významné energetické linii bývalé královské cesty z Hradu na Karlštejn. Do Chab se vrátíte stejnou cestou a na rohu kamenné zdi zahnete vlevo směrem k šedé budově obchodního centra Zličín. Komplex obejdete vlevo, přejdete most přes dálnici a za odbočkou ke Globusu projdete úzkým průchodem k metru Zličín. Autobusové nádraží obejdete vpravo, pak stále rovně až k semaforům a na druhé straně parčíkem. Na obzoru vidíte letiště Ruzyň. Za trafostanicí vlevo a na další křižovatce vpravo a dolů Hrozenkovskou ulicí až na náves k rybníčku. Tam se můžete zastavit v útulném občerstvení Mlsárna. Dominantou návsi, kde se v minulosti setkávali zličínští občané, je asi stoletá velkolistá lípa svobody na křižovatce ulic Hrozenkovská a U Lípy. Dalším významným stromem je lípa srdčitá na návsi u křížku při ulici Hrozenkovská a Mistřínská. Byla vysazena v roce 1926 jako náhrada za poškození předchozí. Po cyklostezce A 15 pohodlně dojdete na kraj Sobína a dáte se doprava ulicí Blatnická proti hospodě U Kapalínů. Polní cestou dojdete k památné olši lepkavé, která roste na křižovatce bývalých úvozových cest poblíž vodoteče. Z informační tabule se dozvíte i jméno paní, díky níž můžete mohutnou olši obdivovat. Lepkavá se jmenuje proto, že mladé lístky a haluze na jaře lepí. Mají žlázky vylučující lepkavé výměšky. Když strom porazíme, zbarví se řezná plocha oranžově až červeně, jako by krvácela. Dřevo se používá k výrobě nábytku a protože ponořené do vody nehnije, využívá se při vodních stavbách. Olše roste až do 80 let, a to už je zlý věk, jako u člověka. Koruna zřídne, vedle kmene se hlásí mnoho mladých potomků, starou olši vyvrátí vítr. Kmen hnije, až zmizí v zeleném hrobě, ale na něm se uchytí semena a semenáčky zakoření do kmene. Od olše se vrátíte k hospodě U Kapalínů, kde procházku skončíte. Můžete se vrátit k metru Zličín pěšky nebo jet ze Sobína autobusem. Přeji příjemnou procházku v kterémkoli ročním období.