Hořkosladké výročí
V měsíci padajícího listí si připomínáme výročí, které může budit rozporuplné pocity. Dalo nám svobodu, odkazuje však také k velmi temné kapitoly nejen našich dějin. Vše začalo 28. října roku 1939 v Praze. U příležitosti vzniku Československa se na Václavském náměstí konala poklidná demonstrace, během níž byl zraněn student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Opletal a zabit pekařský dělník Václav Sedláček. Na potlačování demonstrace se kromě sil pořádkové policie podílely i jednotky SS. Následovaly střety na dalších místech v Praze, při kterých Němci nestříleli pouze pro výstrahu, ale neštítili se vraždit i demonstranty samotné. Jan Opletal svým zraněním podlehl 11. listopadu a jeho pohřeb, který se konal 15. listopadu na Albertově, se stal národním protestem proti okupaci. Hned následující den padlo v Berlíně od Adolfa Hitlera rozhodnutí o uzavření českých vysokých škol. Již během noci ze šestnáctého na sedmnáctého listopadu byly zatčeni a popraveni vedoucí představitelé studentské organizace a stovky studentů byly internovány do koncentračních táborů. Ústřední svaz československého studentstva vyvíjel po roce 1939 v zahraničí za pomoci naší exilové vlády aktivní činnost, jejímž vyvrcholením byla schůze Mezinárodní studentské rady v roce 1941 v Londýně. Rada přijala takzvané Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu a tento den se tak stal Mezinárodním dnem studentstva. Jedná se o jediný svátek mezinárodního významu, který má český původ. U příležitosti padesátého výročí nacistických represí se 17. listopadu 1989 sešli na Albertově studenti pražských vysokých škol. Tato akce nakonec vedla k celonárodní demonstraci proti komunistickému režimu a stržení železné opony. Československo se na sklonku osmé dekády dvacátého století po dlouhé době opět stalo samostatnou, demokratickou a nezávislou zemí. Po těchto událostech začali čeští a slovenští poslanci brojit proti Mezinárodnímu dni studentstva s tím, že jde o komunistický svátek a objevily se dokonce snahy jej zrušit. To se naštěstí nezdařilo, a tak zákonodárci alespoň prosadili, aby se 17. listopad stal Dnem boje za svobodu a demokracii. Tím Mezinárodní den studentstva z kalendáře dočasně vypadl a události z let 1939 a 1941 byly zastíněny těmi listopadovými roku 1989. Zásluhou Národního parlamentu dětí a mládeže a Studentské komory Rady vysokých škol byl v únoru 2019 novelou zákona o státních svátcích tento den přidán mezi vyjmenované státní svátky. Novela vstoupila v platnost v dubnu téhož roku a 17. listopad od té doby nese název Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva.