1974: Vítej, Praho!
Rok 1974 přinesl v dějinách Stodůlek jednu zásadní změnu. Někdejší samostatná obec se totiž stala součástí Prahy. Až do července, kdy připojení oficiálně proběhlo, ale fungovalo vše beze změn. V lednu se například v obci konal všedělnický ples, který pořádala místní organizace KSČ. „Přítomen byl i zdejší občan s. Kvasnička, který den předtím slavil své 90. narozeniny. Vydržel tancovat celou noc a také měl sólo,“ píše kronikář František Vlasák.
Od 11. února vytahovalo místní JZD pomocí traktorů staré švestkové stromy na bývalé Tůmovic louce a buldozerem shrnovalo břeh někdejšího potoka. „Podle potoka do Třebonic byly vykáceny také všechny olše a vrby,“ dodává kronikář, kterého tak razantní kácení překvapilo. Náladu si ale brzy spravil. Okresní národní výbor Praha-západ totiž už roku 1973 vyhlásil celookresní soutěž kronikářů. Přihlášky se podávaly do konce února a v dubnu proběhla v Roztokách výstava s besedou. „Výstava a beseda s promítáním diapozitivů byla uspořádána ve zdejší devítileté škole. Hlavní referát o významu kronik a kronikářů přednesla soudružka Matějová z roztockého muzea,“ doplňuje Vlasák. Kronika Stodůlek si přitom nevedla vůbec špatně. Mezi obcemi od tří do pěti tisíc obyvatel získala skvělé druhé místo a kronikář si kromě diplomu odnesl i 700 korun.
Poté už vše směřovalo ke zmíněné nejdůležitější události, tedy připojení Stodůlek k hlavnímu městu, které bylo stanoveno na 1. července 1974. Už v pondělí 17. června se přitom na toto téma konalo veřejné zasedání MNV. „Sál kulturního domu byl plně obsazen, přistavovaly se ještě sedadla do uliček, a co nestačilo, muselo stát,“ líčí František Vlasák. Na pořadu byly připomínky občanů, kteří měli z připojení smíšené pocity. „Je pochopitelné, že občané této obce hledí do budoucnosti s vážnými obavami, aby nebyli pouze dojnou krávou a aby poměry nebyly spíše horší než lepší,“ píše kronikář. Nejčastější dotazy se týkaly městské dopravy, zdravotnictví nebo energetiky, jejichž správa měla většinou přejít z Kladna na Prahu. Nakonec se ale podařilo vše vysvětlit a připojování mohlo začít. „Celkem přešlo 1. července k Praze 26 obcí o rozloze 96 kilometrů čtverečních s 27 tisíci obyvatel, z čehož byly Stodůlky co do rozsahu a počtu obyvatel největší,“ stojí v kronice.
Život v obci se ale prozatím změnil jen na papíře a místní obyvatelé nadále řešili hlavně běžné provozní věci. Jendou z nich byla například změna ředitele místní školy. „Soudruh Stanislav Grünfeld, který sem přišel z Velemína v roce 1938, o prázdninách odešel do důchodu a na jeho místo nastoupil soudruh Šimek,“ píše František Vlasák. Nový ředitel, jehož křestní jméno v kronice není, bydlel v Hostivici a do Stodůlek dojížděl.