Pocit spokojenosti – přijde sám nebo si ho musíme sami vytvořit?
Čekají nás Vánoce – svátky štěstí, spokojenosti a pohody. Kdo by si nepřál mít víc štěstí, zdraví, lásky nebo alespoň peněz? Do nového roku si přejeme být úspěšnější, štíhlejší, mladší, vzdělanější, bohatší, více… Čím dál víc se honíme za dalším a dalším přáním ideálu a tato vidina nám vlastní pocit spokojenosti paradoxně sama ničí. Pocit spokojenosti a pohody nepřijde sám od sebe. Ani o Vánocích ani jindy. Ten si vytváříme každý sám v sobě. A jak tomu pomoci?
Drobnosti:
Je motivující chtít od života víc a snažit se dosáhnout velkých cílů, jen se nesmí zapomenout na ty malé, které je vytvářejí. Pocit spokojenosti nám vytvářejí drobné zážitky všedního dne. Jen je potřebujeme vnímat, vědět o nich. Jsou kultury a náboženství, kde se vždy večer děkuje za vše pěkné, co ten den přinesl. Vyzkoušejme si to. Zkusme každý večer najít něco nového a pěkného, co jsme ten den prožili. Zaměříme se tím na hezké prožitky, milé lidi a tím vytváříme svůj pocit spokojenosti.
Vztahy:
Pocit spokojenosti vytváří i vztahy s lidmi kolem nás. Ty spoluvytváříme, i my jsme zodpovědní za to, jaké jsou. Vybíráme si lidi, které pouštíme do svého života, dáváme jim plnou důvěru a věříme, že nás nezradí. Děláme ale i chyby, pokoušíme se je opravovat a druhým odpouštět. Spokojené vztahy nejsou vždy bez konfliktů, ale v podstatě je nám v nich většinou dobře. Když ale převáží konflikty nad přínosem, je třeba společně mluvit, řešit, opravovat, najít znovu společnou pohodu. A někdy je nutné si i přiznat, že jsme už udělali vše, a přesto nám to společně už nejde. Pak není třeba zůstávat ve vztazích, které náš život komplikují, zhoršují, ztěžují a brání nám vytvářet vztahy kvalitnější, přínosnější a pohodovější. My rozhodujeme, koho máme ve svém životě blízko, jakou měrou ke kvalitě vztahu přispíváme a které vztahy už nemůžeme změnit a je pro nás užitečnější je ukončit. Člověk je průměrem pěti nejbližších osob kolem sebe. Jsou to optimisté, spolehliví, komunikativní lidé, kterých si vážíme (a oni nás) a máme je rádi (a oni nás)? Nebo jsme do svojí osobní zóny pustili lidi, kteří se nad nás povyšují, snaží se s námi citově manipulovat, vyčítají a kritizují nás, šíří kolem sebe pesimizmus a zamořují nám naše prostředí? Opravdu je ve svém životě chceme a jsou pro nás nepostradatelní?
Hodnota toho, co už máme:
Jsme se svým životem, s tím, co jsme vytvořili, jak a s kým žijeme, kde bydlíme a pracujeme, jak trávíme volný čas a s tím, jací jsme, spokojeni? Mířit k vyšším cílům je dobře, aktivně nás to motivuje k tomu, abychom se snažili např. naučit se něco nového, vytvořit něco vlastníma rukama, zlepšovat sami svoje zdraví... Pocit spokojenosti je moment, kdy nepřestáváme mířit výš (v ten moment bychom totiž začali padat dolů), ale zároveň můžeme klidně konstatovat, že jsme spokojeni s tím, co už máme.
Věříme, že štěstí můžeme mít:
Lidský mozek se dá na pocit štěstí a spokojenosti i naprogramovat. Kolik z nás věří, že oblíbený talisman by nám mohl pomoci najít tu skutečnou a smysluplnou cestu ke spokojenému životu? Klidně si svoje „nositele štěstí“ nechme a věřme jim. Ale bude třeba ke své spokojenosti v životě i aktivně něco dělat. Lidé spokojení sami se sebou vnímají své blízké nebo kolegy v práci, kamarády a známé pozitivně a naopak. Když zkusíme víc věřit sami v sebe, bude snazší důvěřovat i ostatním. A nakonec i oni zaznamenají změnu a začnou se chovat lépe, už jen proto, aby naše očekávání nezklamali. Tedy, alespoň doufejme.
Harmonie a rovnováha – i já i Ty:
Pečující lidé si často stěžují, že od okolí dostávají málo (mohou snadno sklouznout k tomu, že se nechají využívat). Sobci vytvářejí vztahy, které ani jim spokojenost nepřinesou, péči druhých jen přijímají, ale hezký pocit z obdarování druhého vůbec neznají. Budeme-li stejnou měrou myslet na sebe (abychom se cítili spokojení), ale i na druhé, můžeme optimisticky předpokládat, že se nám bude všem hezky žít. A to nejenom o Vánocích.
Všem čtenářům časopisu STOP přeji klidné a spokojené Vánoce, a nejenom Vánoce.