Podpěrova ulice
Tuto drobnou ulici, ležící mezi Brdičkovou a Archeologickou, najdete v srdci pražských Lužin. Je pojmenována po uznávaném československém botanikovi a legionáři Josefu Podpěrovi.
Narodil se 7. listopadu 1878 v Jílovém u Prahy. Po dokončení studií na gymnáziu v Praze a Mladé Boleslavi počal roku 1897 studovat na filozofické fakultě Karlo–Ferdinandovy univerzity. V roce 1903 byl jmenován doktorem filozofie. Následně vyučoval na gymnáziích v Novém Bydžově, Olomouci a v Brně. Roku 1909 byl jmenován konzervátorem Moravského zemského muzea a o tři roky později se stal ředitelem jeho botanického oddělení. V roce 1915 padl šestatřicetiletý nadporučík Josef Podpěra do ruského zajetí. Domů se Podpěra vrátil až v roce 1920, spolu s československými legiemi, do nichž vstoupil v roce 1917. V dubnu 1921 byl jmenován řádným profesorem všeobecné a systematické botaniky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a současně mu bylo svěřeno také vybudování botanického ústavu i botanické zahrady. Poznatky ze studia stepní flóry využil k prvním návrhům na zřízení větrolamů na jižní Moravě. Z jeho podnětu se rovněž experimentovalo s pěstováním moravských mandloní, lékořice, moruše a jiných užitkových stepních druhů. V rámci svého univerzitního působení ve dvacátých a třicátých letech byl dvakrát děkanem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a v letech 1937–1938 rektorem Masarykovy univerzity. Zasloužil se o vybudování jedné z největších botanických knihoven v republice. Za jeho působení začal v brněnském botanickém ústavu vznikat i rozsáhlý herbář, čítající dnes více než šest set tisíc položek, do něhož sám údajně věnoval devatenáct tisíc položek. Jeho rozsáhlá publikační činnost zahrnuje na tři sta původních prací. Do historie floristického výzkumu Moravy se zapsal řadou významných nálezů. Popsal několik nových druhů a byly po něm pojmenovány některé taxony. Byl dlouholetým členem České akademie věd a umění, Královské české společnosti nauk a Československé národní rady badatelské a botanických společností v Bulharsku, Finsku, Polsku i Sovětském svazu. Profesor Podpěra byl charismatický člověk mimořádné úcty a vážnosti, hutné postavy a hlubokého hlasu se svérázným archaickým slovníkem. V listopadu 1953, krátce po 75. narozeninách, mu byla udělena hodnost doktora věd a byl zvolen akademikem ČSAV. Diplom, následně vystavený k tomuto titulu, mu však vedení ČSAV již doručit nestihlo. Profesor Josef Podpěra, DrSc. zemřel 18. ledna 1954 v Brně.