Husníkova ulice
Husníkova ulice
Inženýr Antonín Husník a jeho památka v proudu času stojí jako žulová skála v historii českého letectví.
Narodil se 18. listopadu 1894 v Kuklenách u Hradce Králové. Brzy po studiích na pražské technice dal podnět ke vzniku Aviatického klubu pro království České se sídlem v Praze (založen v lednu 1914), kde modelařil a stavěl bezmotorová letadla.
Válečná léta 1915-18 prožil v rakouské polní uniformě horských dělostřelců na italské frontě. V listopadu 1918 pomohl klub obnovit pod názvem Aeroklub Republiky Československé a redigoval i náš první odborný letecký časopis Aviatika. Stál u zrodu čs. vojenského leteckého útvaru, tehdy zvaného Letecký sbor. Absolvoval pilotní školu, vyučoval na vojenské škole aerodynamiku a stavbu letadel. Z armády pak nastoupil r. 1920 jako šéfkonstruktér a technický ředitel do vysočanské továrny AERO, kde s týmem spolupracovníků navrhl a sestrojil desítky letadel, mj. první typ čs. stíhačky nebo první dvoumotorový stroj. Také jeho průzkumný dvouplošník Aero A-12 získal republice čtyři světové rychlostní rekordy. K testování leteckých motorů často docházel do jinonické Waltrovky. Možná se někdy ohlédl i nad pole a louky butovické krajiny, když pozoroval oblohu. Naposled k ní vzlétl jako pasažér vojenského spoje směr Liberec 20. srpna 1948. Dopravní letoun C-103 za nízké viditelnosti ve špatném počasí havaroval. Náraz na boční hřeben Ještědu posádka nepřežila, Antonín Husník podlehl těžkým zraněním a popáleninám o šest dnů později v liberecké nemocnici.