Petrbokova ulice
Petrbokova ulice
Jméno přírodovědce Jaroslava Petrboka je dodnes spojováno především s jeho badatelskou prací pod šedobílými srázy a v nebezpečných průrvách vápencového masivu u Prahy. Jako speleolog tu předpokládal objev krápníkového podzemí už ve 40. letech minulého století. Náhodný odstřel v Císařském lomu u Koněprus počátkem října 1950 pak nejen jemu skutečně odkryl vstup do kouzelného labyrintu jeskyní Zlatého koně. Petrbok byl také první, kdo pro území prosadil název Český kras navzdory různým vědeckým i režimním výhradám.
Světlo světa spatřil v Praze 25. října 1881 v domě na Betlémském náměstí nedaleko dnešního Náprstkova muzea. Odtud si o něco později vyšlápl ke středoškolskému studiu na Učitelský ústav. V létě 1902 zdárně odmaturoval. Působil na venkovských školách v okolí Prahy (Nedomice, Kojetice, Kyje), ale i ve Společnosti přátel starožitností českých, absolvoval botanické i archeologické přednášky na Karlově univerzitě. Publikoval své první povídky, cestopisy a články o paleolitu - starší době kamenné.
Po svobodomyslných rodičích Ludvíku Petrbokovi a mamince Anně roz. Kučerové zdědil sklon k přímé a jasné komunikaci, ne vždy vítané nadřízenými. Roku 1933 tedy školství opustil. Stal se externistou Národního muzea (geologické a paleontologické odd.). Pracoval i pro Státní geologický ústav. Za archeologickými výzkumy a sběrem zkamenělin procestoval Slovensko, Balkán, Palestinu, Egypt, Sýrii a Irák. Napsal skvělou knihu pro děti Poznáš je, když kvetou? (1951), texty k atlasu Sbíráme léčivé rostliny (1953) a dílko Rostliny (1960), které mu ilustroval Karel Svolinský. Zemřel v Praze 14. 12. 1960. Ulice na Velké Ohradě nese jeho příjmení od 30. 11. 2004.