Výškové budovy u zimního stadionu nechceme, říká starosta
V průběhu ledna proběhla v médiích velká diskuse o projektu Rezidence Nové Stodůlky, tedy o pěti věžácích, které by soukromá společnost ráda vybudovala na pozemcích mezi Školním zimním stadionem Bronzová a ulicemi Mukařovského a Archeologická, v blízkosti stanice metra Luka. Objevila se řada dezinformací, dokonce i fáma, že tuto výstavbu plánuje radnice. Takže uvádíme na pravou míru:Městská část Praha 13 nepřipravuje žádnou výstavbu na tomto pozemku a s celým projektem nemá nic společného. Jde o záměr soukromé developerské společnosti, která má v úmyslu projekt realizovat na svém vlastním pozemku.
V tuto chvíli je celý projekt v počátcích. Na Stavební úřad Prahy 13 byla podána žádost o povolení výjimky z odstupových vzdáleností od okolních staveb. Stavební úřad zahájil řízení o povolení výjimky, protože ze zákona musí řízení zahájit, když žadatel o výjimku požádá. Protože v tomto případě má řízení velký počet účastníků, zveřejnil stavební úřad na konci listopadu žádost o výjimku formou veřejné vyhlášky podle správního řádu na úřední desce. Přibližně do poloviny prosince měli účastníci řízení možnost zaslat své námitky a připomínky k udělení výjimky. V současné době probíhá vyhodnocování námitek a připomínek a teprve poté bude řízení ukončeno rozhodnutím stavebního úřadu.
Městská část je zde pouze jedním z účastníků řízení, ale s udělením výjimky nesouhlasí. „Osobně jsem zásadně proti výstavbě výškových domů v této lokalitě a stejného názoru jsou i členové rady,“ řekl starosta David Vodrážka. „Negativní stanovisko k udělení výjimky vydala i komise rozvoje městské části, která žádost projednávala 18. ledna.“
Pokud výjimka nebude povolena, což je nyní velmi pravděpodobné, bude muset investor své záměry upravit tak, aby odstupové vzdálenosti dodržel. To ale ještě zdaleka neznamená, že se může začít stavět. Investor musí pak nejprve podat žádost o rozhodnutí o umístění stavby (neboli územní rozhodnutí). V územním řízení stavební úřad posuzuje celou řadu kritérií – zda je záměr v souladu s územním plánem, se stavebním zákonem a nakolik ovlivní své okolí. I v tomto řízení se mohou k návrhu vyjadřovat účastníci řízení, tedy hlavně vlastníci sousedících nemovitostí, městská část a další instituce. Městská část je ale i tady pouze jedním z účastníků řízení a nemá tedy pravomoc stavbě zabránit, i když s ní nesouhlasí. Kompetentní je zde stavební úřad, který musí rozhodovat v souladu se stavebním zákonem. Starosta nebo rada městské části kompetenci zakázat jakoukoli stavbu prostě nemají.
Územní řízení končí vydáním územního rozhodnutí, proti němuž je také možné se odvolat.
Teprve ve chvíli, kdy územní rozhodnutí nabude právní moci, může si investor požádat o vydání stavebního povolení. V této fázi již ale nestačí studie, ale podrobný projekt, ve kterém stavební úřad posuzuje dodržení technických pravidel pro výstavbu. Stavebník může začít stavět až v momentě, kdy vydané stavební povolení nabude právní moci. Jak je vidět, celý projekt je v tuto chvíli skutečně v zárodečném stádiu a jeho případné realizaci musí předcházet celá řada kroků a rozhodnutí. Na druhou stranu ze zkušenosti víme, že pokud je projekt v souladu s územním plánem a ostatní legislativou, nemá městská část téměř žádné nástroje, jak mu zabránit. Je zde samozřejmě také možnost, že investor situaci přehodnotí a od projektu ustoupí. Těžko se ale dá předpokládat, že pozemek, který je podle územního plánu určen k zástavbě, zůstane navždy prázdný. Jde tedy hlavně o to, aby budoucí stavba byla pro okolí přijatelná a neobtěžovala sousedy. A o to bude radnice v rámci svých možností usilovat.