Pokusíme se příjemně překvapit
V hale Basket Academy v Kovářově ulici se v pátek 10. srpna konal trénink basketbalové reprezentace ČR. První, koho jsme požádali o krátký rozhovor, byl Jiří Welsch, zatím druhý český hráč (po Jiřím Zídkovi), který si zahrál v NBA.
Dnešní trénink je přípravou na evropský šampionát. Jak vidíte naše šance?
Máme dobrý tým, takže šance jsou, i když jedeme v pozici spíše příjemně překvapit. Naším hlavním cílem je postoupit ze základní skupiny, v níž jsou čtyři celky – Litva, Turecko, Německo a my. Do dalších bojů postupují tři, takže teoreticky by k postupu mohla stačit jedna výhra. Nejedeme se jen zúčastnit, ale udělat co nejlepší výsledek a postoupit.
Který ze soupeřů by mohl být porazitelný?
To by byly hodně velké spekulace. Hovoříme o týmech, které v posledních letech pravidelně bojovaly na evropských i světových mistrovstvích. Litva patří mezi nejsilnější týmy v Evropě, Turecko má také vynikající tým a Německo? Tam se všechno točí převážně kolem jednoho hráče, tím je pivot Nowicki. Vidím to tak, že když bychom přes někoho měli přejít, tak přes Němce.
Uzavřel jste smlouvu s úřadujícím mistrem Španělska - klubem Unicaja Malaga, kam jste přešel z NBA. Můžete porovnat náročnost jednotlivých herních sezón?
Poslední rok ve Španělsku jsem si hodně užil. Sezóna je úplně odlišná od té americké, která trvá zhruba šest měsíců, ale hodně se cestuje, hraje se každý druhý den, někdy úplně bez pauzy. Ve Španělsku trvá herní sezóna deset měsíců, hrajeme jeden nebo dva zápasy týdně, je to zkrátka jiné. Je to skvělá zkušenost, moc se mi tam líbí a já i manželka se těšíme, až se tam zase vrátíme.
Jak je to s fanoušky a popularitou basketbalu? Projevuje se při utkáních pověstný španělský temperament?
Projevuje, ale dost záleží na tom, ve které části země se hraje. Malaga je v Andalusii na jihu Španělska. Tam je život takový poklidnější a tomu odpovídá i chování fanoušků. Na zápasech fandí, ale je to všechno takové milé. Naopak na severu, například v Barceloně, tam se projevuje ten skutečný ohnivý temperament a atmosféra při zápasech bývá daleko divočejší. A popularita basketbalu? Jedničkou je ve Španělsku bezpochyby fotbal, ale hned za ním je basket. Jeho obliba vzrostla zvláště po loňském úspěchu, kdy Španělé získali poprvé titul mistrů světa. Sledovanost je veliká a haly jsou při ligových zápasech naprosto plné.
Nepřemýšlíte o návratu do americké basketbalové ligy?
Před rokem jsem se po čtyřech letech z Ameriky vrátil, dnes tomu nechávám volný průběh. Ve Španělsku jsem spokojený, smlouvu mám ještě na dva roky, uvidíme, co život a kariéra přinesou. Třeba bude příležitost se vrátit a bude-li to ta správná, rád ji využiji. Pokud se tak nestane, vůbec nic se neděje.
Na to, co národní tým v nejbližších dnech čeká a jak velká je naděje, že na evropském šampionátu postoupíme ze skupiny, jsme se zeptali i trenéra Zdeňka Hummla a prezidenta basketbalové asociace Zdeňka Zajíčka.
Zdeněk Hummel: Zítra ráno odlétáme na delší turné, které odstartuje v Itálii, pak se přesuneme do Paříže a na závěr letíme do Valencie, kde sehrajeme přátelské utkání se Španělskem. Před odletem na mistrovství Evropy nás ještě čeká závěrečná příprava v Děčíně. A naše šance na mistrovství? Nebudeme si nic namlouvat, papírově jsme outsideři skupiny. Nicméně průběh přípravy ve mně vyvolává pocit příjemného optimizmu. Už v roce 1999 na mistrovství Evropy ve Francii to vypadalo, že nemáme vůbec žádnou šanci, a přesto jsme postoupili. Jsem realista, ale na druhou stranu si myslím, že bychom postoupit mohli.
Zdeněk Zajíček: Je potřeba říci, že už to, že se naše reprezentace probojovala mezi šestnáct nejlepších týmů v Evropě, mezi nimiž nenajdete snadného soupeře, je obrovský úspěch. Věříme, že i když máme velmi těžkou skupinu, jsme schopni překvapit. Doufám, že najdeme cestu, jak zopakovat úspěch z roku 1999, ale nebude to vůbec jednoduché.