Ulice Vlasákova
Vychází severním směrem z ulice K Zahrádkám, přetíná ulice Na Dolnici a Armády a slepě končí. Jména ulic, tříd, náměstí jsou svým způsobem historickou pamětí národa a jeho země. Vojevůdci, vládci, spisovatelé, vědci, skladatelé, hrdinové, ale i prostí lidé jsou tak s úctou připomínáni i dalším generacím. Nestává se příliš často, aby ulice nesla jméno po místním kronikáři. Možná tak Dalimil nebo Kosmas, jejichž dílo přesáhlo věky i kraje. Pro Stodůlky má však stejnou ryzost historického kovu jméno místního kronikáře Františka Vlasáka. Narodil se 26. února 1902 ve Stodůlkách do zednické rodiny prodchnuté láskou ke knihám. Školního vzdělání se mu dostalo v místní pětitřídce. Miloval dějepis a také pěkně maloval. Přestože rád četl, sám přiznal, že nikdy nevnikl do tajů mluvnice a pravopisu. Vyučil se malířem pokojů u J. W. Chlada na Malostranském náměstí, kde pak pracoval a po smrti svého mistra roku 1934 firmu vedl až do jejího začlenění do „komunálu“ v roce 1950. Profesi zůstal věrný dál. Kroniku Stodůlek začal psát bez jakýchkoli zkušeností v roce 1956, když se k tomu nikdo jiný neměl. Po ročním úporném snažení celou práci spálil a začal znovu. Skvělým krasopisem a osobitým stylem popisoval dění ve Stodůlkách až do roku 1990, přičemž čerpal z historických pramenů, tisku i literatury. Prokázal velký rozhled a velké výtvarné nadání, protože proložil krasopisný text stovkami zdařilých barevných ilustrací. Díky kronikáři Františku Vlasákovi se dnes může Praha 13 pochlubit unikátní kronikou obrovské kulturní hodnoty. Vzhledem k historické hodnotě třísvazkového originálu kroniky s dvěma tisíci stran rozhodla rada městské části o pořízení digitální faksimile. Kronika Stodůlek je zcela jedinečným fenoménem dějin Prahy 13. Proto má stodůlecký kronikář František Vlasák právem svou ulici. Letos by se dožil 115 let.