Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Tenká hrana spokojenosti

„Dobrý den, paní doktorko. Trpím obrovským nechutenstvím. Když se mi podaří něco sníst, většinou to vyzvracím. Jsem nejistý ve vztazích, nemám moc kamarádů ani přítelkyni. V poslední době jsem neměl už ani chuť či motivaci studovat, takže jsem pokazil další ročník VŠ a musím ho opakovat. Nevím si s tím rady. Co pomůže?“

„Dobrý den, paní doktorko. Už 7 let jsem ve vztahu, ve kterém vím, že není správně. Partner je závislý na alkoholu. Já ale nedokážu odejít. Resp. vždy odejdu, ale zase se vrátím. Nedokážu se definitivně rozhodnout. V práci mě zatěžuje kolega. Pořád si jen na něco stěžuje a mně to zatěžuje. Nedokážu mu to ale říct. Jsem utrápená, nemůžu jíst, nemůžu spát a nevím, jak dál.“

„Dobrý den, paní doktorko. Jsem po rozchodu, hodně mě to trápí. S partnerem jsem ztratila i partu lidí, se kterými jsem byla zvyklá trávit volný čas a dovolené. Ale vrátit čas nejde. Rozhodla jsem se, že budu šťastná, i když jinak. Chodím po světě a poznávám nové lidi, usmívám se, ráda jedu na chatu, kde mám radost ze zahrádky a také tam chodím plavat do řeky. Začala jsem se otužovat. Těší mě, že se mi to daří. Jela jsem na cvičící víkend. Těším se na oslavu narozenin. Chci si život užít.“

Všichni máme někdy v životě nějaké komplikace - vztahové, pracovní, zdravotní. Nikdo není úplně šťastný bez trápení. Ale každý zátěž  dokážeme jinak zpracovat. Skutečně největší pravda ale je, že pro spokojený život se musíme sami rozhodnout. Když jdu lesem na procházce sám, tak u toho můžu plakat a naříkat, že jsem opuštěný a nikdo mě nemá rád. A nebo se koukat kolem sebe, radovat se z přírody a vnímat vůni lesa. Tyhle dva protipóly mají velmi tenkou hranici, odkud se překlápí svět do bezstarostné spokojenosti nebo do beznadějné opuštěnosti a depresí. A na které straně se rozhodneme svůj život prožít, záleží většinou opravdu jen na nás samotných. Většinou používáme již dříve v našem životě vytvořené obranné mechanismy. Spoustu vzorců přebíráme i podle reakcí našich rodičů. Ale hodně toho máme v rukou sami. Je na nás, jakými lidmi se obklopíme. Jestli mě můj muž bude podvádět a bít a moje kamarádka mi bude říkat, že „její starej taky chlastá“, tak budeme nešťastné obě a budeme si v tom obě libovat. Nebo si najdu optimistickou kamarádku, která má radost třeba jen z toho, že uháčkovala novou kabelku nebo si byla hezky zacvičit a pokud mě muž podvádí a bije, tak od něj odejdu a budu raději spokojeně žít sama než v nevhodném vztahu. Jsou lidé, kteří rozhodnutí udělají rychle, jiným to trvá roky. Každý tvoří svůj vlastní život, každý máme nárok na vlastní řešení. Jen si potom za svoje řešení také neseme sami zodpovědnost. Věřte, že nejnepříjemnější období je období, kdy se rozhoduji ke změně. Bojím se, abych neudělal chybu. Rozhoduji, zda můj život bude hezký nebo ne a nikde na správné rozhodnutí neexistuje ideální návod. Jakmile se rozhodnu, obvykle se mi uleví. A pak už je jen na mně, abych si našel život hezčí a chtěl ho vidět hezčí. Každopádně vůbec nechci období náročných životních změn zlehčovat. Někdo se rozhoduje během pěti minut, jiný potřebuje třeba i pár let. Ale pár let není dvacet! Je prima si o všem popovídat s kamarádkou,  ale přece jen… proto existují nezávislé odborné služby. Jestližeřešíme náročnou rozhodovací situaci, která ovlivní náš život, doporučuji obrátit se na jakoukoli psychologickou odbornou pomoc. Šikovný psycholog nerozhodne za nás, ale pomůže nám situaci natolik strukturovat a zpřehlednit, že se nám bude rozhodovat mnohem lépe.

A v některých případech vůbec není na škodu doplnit komplikované období podpořením účinků antidepresiv. Může je předepsat psychiatr ale  i praktický lékař a může nám z velkého spektra vybrat ty, které společně se zklidňujícím efektem vyřeší možná i jiný náš problém - větší chuť k jídlu, menší chuť k jídlu, lepší spánek atd. Situaci za nás nevyřeší, ale mohou nám vytvořit podmínky, kdy se v základu vyspíme, najíme, mírně zklidníme a budeme mít dost sil svoji situaci řešit. Ideálně s odbornou pomocí psychologa.

Všem čtenářům časopisu STOP přeju, ať se ve svém životě rozhodnou pro spokojenost, a když to někdy půjde těžko, ať si nebojí nechat si pomoci od odborníků, kteří vědí jak. ☺

PhDr. Hana Jenčová, klinický psycholog, 602 805 633, hanajencova@seznam.cz, www.jencova.cz