Na kole kolem světa
Cyklistika patří k oblíbeným kratochvílím a způsobům trávení právě končícího času dovolených. Vítězslavu Dostálovi, který jako první Čech objel na kole celý svět, se stala celoživotní vášní. Rodák z Bílovce se na svoji nejdelší výpravu vydal 18. září 1994 z pražského Staroměstského náměstí od pomníku Jana Husa, přičemž jej vyprovázeli cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund. Na totéž místo dorazil po třech letech a třech dnech, 21. září 1997. Velkolepému dobrodružství předcházela důkladná příprava a tvrdý trénink. Než se vypravil, měl za sebou cestovatel několik výprav na Balkán, dojel do Barcelony a zpět, přejel Spojené státy od západu k východu a Austrálii od severu na jih. Během příprav také absolvoval asi patnáct očkování a nechal si preventivně vyoperovat slepé střevo. Kromě přípravy fyzické nesměl podcenit ani tu psychickou. Však ho čekaly roky, které trávil pouze sám se sebou.
ZDROJ: WWW.IDNES.CZ
Na cestu si sbalil třicet pět kilogramů výbavy, zejména letní a zimní cyklistické oblečení, stan, spacák a karimatku, malý vařič a ešus, lékárničku a základní hygienické vybavení. Za jízdy se naučil jíst a pít, ze sedla zvládl fotografovat, filmovat, nahrávat na diktafon, a dokonce i otočit kazetu. Mimochodem svoje dobrodružství absolvoval tehdy, kdy se internet teprve rozšiřoval, mobilní telefon stál sto tisíc korun a fotografie bylo možné pořídit pouze analogově. Jeho cesta tuto přelomovou dobu tak trochu završila, nicméně on při ní mohl telefonovat pouze občas z ambasád, vezl si s sebou krabici kinofilmů, potřebné věci si nechal zasílat poštou a o GPS navigaci si mohl nechat zdát. Při tom zvládl projet africkou Saharu, americkou prérii i Himaláje, Vánoce oslavil nejprve na Sinajském poloostrově, pak v Austrálii, a nakonec v Argentině. Zažil zemětřesení, hurikán i písečné bouře, přežil srážku s kamionem a několik přepadení, ať už lidmi nebo divokými psi či rojem včel. Cestu, při které projel padesát osm zemí světa a našlapal něco málo přes padesát devět tisíc kilometrů, zvládl ujet postupně na dvou speciálně upravených kolech české značky Velamos. Za celou dobu musel čtyřikrát vyměnit řetěz a stejněkrát sedmikolečko, sedmkrát zadní a dvakrát přední kolo, spotřeboval dvacet osm plášťů a nepočítaně duší. Během cesty musel řešit přes sto různých defektů, přičemž poslední při návratu na předměstí Berouna, kdy mu praskl nosič. Jeden z jeho bicyklů je exponátem Národního technického muzea v Praze a ten druhý mu v roce 2003 kdosi ukradl. O svých zážitcích z cest napsal několik knih a prožitým dobrodružstvím je inspirací a studnicí informací pro mnohé cestovatele. Žije s rodinou na Opavsku, kde po svém dědečkovi získal statek, který postupně zvelebil a nazval Šťastná planeta. Každý rok pořádá cyklistické závody a sám se účastní cyklojízdy Ebicykl, při které astronomové objíždějí na kole hvězdárny v Česku a na Slovensku. Snad se k nim připojuje i proto, že když astronomka Lenka Šarounová na Ondřejovské hvězdárně objevila týden před jeho velkolepým návratem planetku číslo 15902, zvolila pro ni právě jeho jméno.