Za romantikou na druhý konec Prahy
Metrem dojedete na Černý Most, odkud můžete dojet hned několika autobusy např. č. 220, 221, 222, 303, 344 a dalšími do první zastávky Chvaly. Ve Chvalech můžete posedět v zeleni zámeckého areálu, nebo navštívit muzeum a zdejší společenské centrum. Koná se zde řada kulturních akcí. K vybavení zámku patří i mobilní letní scéna na nádvoří s hledištěm asi pro 100 diváků. První písemné zmínky o malém opevněném feudálním sídle pocházejí z počátku 15. století. Po dvou staletích roku 1652, bylo ve značně zpustlém stavu postoupeno jezuitské koleji u sv. Klimenta. Tehdy byla někdejší tvrz stavebně upravena do podoby renesančního zámku. Jezuité zde postavili kapli sv. Anny. Ta byla později přestavěna na kostel a zasvěcena sv. Ludmile se třemi oltáři. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 přešel zámek pod správu Zemského studijního fondu. V polovině 19. století nechala vdova po místním mlynáři ulít dva zvony, ale ty byly tak těžké, že se věž musela přestavět. Oba byly během první světové války roztaveny. Od roku 1918 byl zámek spravován ministerstvem zemědělství. Nově odlité zvony z roku 1923 zase byly roztaveny v době druhé světové války. Do třetice se o nové zvony zasloužil farář František Štverák v roce 1947. V roce 1992 založilo zastupitelstvo Horních Počernic nadaci na záchranu zámku a 1. května 2008 byl zámek slavnostně otevřen veřejnosti.
Po prohlídce sejděte za kostelem ulicí Řešetovskou vlevo do Ledovské, kde za vraty vidíte růst mohutný dub letní. Za rybníčkem se dejte dolů ulicí Zábrodí. Vpravo je velký areál Církve bratrské s teologickým seminářem, knihovnou i ubytováním. Dojdete na konec za- Flöglova ulice Jen pár kroků ji dělí od samého srdce pražských Stodůlek. Vychází východním směrem z ulice Vlachovy a krátkou smyčkou se do ní opět vrací. V této části Stodůlek jsou mnohé ulice pojmenovány po významných hudebních osobnostech. Arnold Flögl byl operním zpěvákem na našich i zahraničních hudebních scénách první poloviny dvacátého století. Narodil se 10. července 1885 v Kroměříži. Původním povoláním byl zubní technik. Roku 1909 se stal členem zpěváckého spolku v Martině, kde v roce 1912 účinkoval v ochotnickém představení Weberova Čarostřelce v roli Kašpara. Od 1. května 1913 do července 1919 působil v pražském Národním divadle. Během angažmá zde studoval zpěv u bratra slavného tenoristy Karla Buriana, také slavného barytonisty Emila Buriana. V polovině roku 1919 odešel společně s barytonistou Janem Ouředníkem ke Královské opeře v Záhřebu. Zde se stal Arnold Flögl také operním režisérem a společně s dirigentem Milanem Sachsem nastudoval pro své první vystoupení v Chorvatsku 29. června 1920 Janáčkovu Její pastorkyňu tak, „jako by vyrostla na české půdě“. V červnu 1923 a v lednu 1924 se několika pohostinskými vystoupeními neúspěšně pokoušel o další angažmá v pražském Národním divadle.
V sezonách 1924 až 1930 působil jako člen opery Státního divadla Brno. V roce 1930 přešel do Slovenského národního divadla v Bratislavě (hostoval zde již v roce 1922), v němž pak působil jako sólista opery po zbytek života. Období druhé světové války naplnil pedagogickou činností na bratislavské konzervatoři. Jeho žáky tu byli Ján Hadraba, Olga Hanáková či Gizela Veclová. Překládal operní libreta do slovenštiny, byl interpretem a propagátorem lidových písní, hrál v několika filmech. Arnold Flögl zemřel 20. listopadu 1950 v Bratislavě. Dan Novotný hrádek s chatkami, pokračujte rovně polní cestou a na rozcestí doprava mezi poli k dalším chatkám. U nich doprava a po cestě dolů k větší bílé budově. Pak doleva po stezce pro pěší, kolem Xaverovského rybníku a rovně kolem dalšího rybníku. Právě jste došli do Svépravic. První písemné zmínky o obci jsou z poloviny 13. století. Od roku 1652 byly po více než století v majetku jezuitů. V roce 1934 byla postavena škola. V roce 1970 bylo v areálu školy, postavené roku 1934, vybudováno přírodní divadlo, které dodnes slouží k pořádání letního festivalu ochotnických dětských souborů. Jděte dál stále rovně, až k vile Sissi. Od ní vlevo nahoru dojdete ulicí Dobrošovskou až ke kapličce sv. Antonína, vybudované jezuity. Tady zahnete vpravo a pak rovně až na křižovatku s růžovobílým „zámečkem“ přes silnici. Tady zabočíte vpravo přes most nad dálnicí. Za ním opět vpravo ulicí Do Svépravic. Minete odbočku K Hrázi a pokračujte rovně až k odbočce doleva proti podchodu. Ta vás dovede na kraj Xaverovského lesa. Ve středověku patřil rodu Čejků z Olbramovic. Od roku 1953 je v rukou státu. V roce 1982 mu byl přiznán status přírodní památky, nyní patří do přírodního parku Klánovice-Čihadla. Rovně pokračujte na rozcestí s bývalou hájenkou a budovou lesní školky. Tady se dejte doleva po modré stále lesem až na rozcestí Nové Dvory. Stojí tu bývalá hájovna, krásně opravená, se zahradou, ovečkami i patřičně hrdým pávem s pávicemi. Pod zastřešeným odpočívadlem můžete posedět a odpočinout si. A dále doprava po zelené až dojdete na železniční stanici Klánovice, odkud vás doveze vlak do Prahy na Masarykovo nádraží. Užijte si asi deset výletních kilometrů. Zdrávi došli!