STALO SE V ČERVNU
Kde začínají prázdniny
ZDROJ: WWW.BUSPORTAL.CZ
Na hranici mezi Novým Městem a Karlínem, nedaleko od řeky Vltavy, se rozprostírá oblast, které se říká Florenc. Traduje se, že své jméno dostala již ve čtrnáctém století, kdy král Karel IV. při zakládání Nového Města umožnil Italům z Florencie se v těchto místech usadit. V dobách průmyslové revoluce, když vznikla tovární čtvrť Karlín, dojížděli do ní lidé ze Starého i Nového Města právě přes Florenc. Elektrická tramvaj dnešní Sokolovskou ulicí byla tímto směrem zavedena již na počátku dvacátého století. Ti, kteří využívají ke svým cestám rádi autobus, mají toto místo spojeno především s největším a nejznámějším nádražím nejen v Praze, ale vůbec v celých Čechách. Prázdniny klepou na dveře a mnoho letních příběhů, setkání a dobrodružství začne právě na Ústředním autobusovém nádraží Praha-Florenc. Umístění a počátky tohoto nádraží jsou spojeny se vstupem státní železniční společnosti ČSD do autobusové dopravy, která v Praze roku 1929 zahájila autobusový provoz. Základnou byly nově zřízené garáže v prostoru dolního autobusového nádraží Florenc, které dnes slouží jako parkoviště pro osobní auta. Druhá část pozemku, takzvané horní nádraží, byla původně používána jako uhelné sklady a zasahovala až do prostoru proti Městskému muzeu. V těchto místech 17. června 1948 bylo uvedeno do provozu nádraží, ze kterého autobusy po Čechách i do světa vyjíždějí dodneška. Původně mělo pětadvacet odjezdových stanovišť a vjíždělo se sem směrem od Městského muzea. Po roce provozu byla v parčíku vprostřed nádraží postavena na svou dobu moderní výpravní budova s čekárnou pro cestující, odpočívárnou pro řidiče, nechyběly ani pokladny, restaurace a toalety. U dnešního západního okraje nádraží stála na betonovém podstavci dřevěná budka pro výpravčího a hlasatelky. Takovýto obrázek se naskytoval až do začátku sedmdesátých let, kdy bylo uspořádání díky výstavbě metra linky C výrazně změněno. Z původního nádraží nezůstal kámen na kameni. Výpravní budova se zbourala, park, ve kterém stála, se zrušil. Nově byl zřízen vjezd z východní strany, z ulice Prvního pluku, a zcela se změnilo uspořádání stanovišť, neboť byl vybudován systém přechodových lávek. Ve dvoraně domů s číslem popisným čtyři a šest v Křižíkově ulici vznikla nová odbavovací hala. V této podobě si nádraží také většina z nás pamatuje. Pak ale přišel osudný srpen 2002, kdy se do Čech přihnala mnohasetletá voda a jedněmi z nejzasaženějších oblastí v Praze byly právě Florenc a Karlín. Byť bylo nádraží poměrně rychle uvedeno zpátky do provozu, bylo jasné, že důkladnou rekonstrukci potřebuje více než sůl. Na den přesně po šedesáti letech od zahájení provozu, 17. června v půl druhé odpoledne, byla otevřena zbrusu nová odbavovací hala s nejmodernějšími technologiemi, předprodeji, informační službou, restauracemi a dalšími vychytávkami usnadňujícími cestování a vůbec pohyb po nádraží. Rozsáhlé rekonstrukce čekaly i samotné autobusové nádraží. Vznikaly nové přístřešky na nástupištích, byla opravena příjezdová hrana u původní odbavovací haly v Křižíkově ulici, kde bylo zřízeno nové turistické centrum se širokými službami pro veřejnost. Odstraněna byla část ikonické přechodové lávky ze sedmdesátých let a nádraží se stalo nejmodernějším v republice, splňujícím všechny evropské standardy a poskytujícím komfort jak široké veřejnosti, tak dopravním společnostem, které jej využívají. Z původních pětadvaceti stanovišť je dnes na Florenci několik desítek odjezdových stání. Ať se vstříc prázdninám vydáte z kteréhokoli z nich, přejeme šťastnou cestu.