Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Stalo se v dubnu: Šejch Músá ar-Ruwajlí

Nebo Músá šejch Číkí či Lawrence from Moravia. Katolický kněz i člen Nejvyšší muslimské rady v Jeruzalémě, osobní zpovědník habsburské císařovny Zity, generálmajor, beduínský šejch. Tím vším byl kněz, orientalista, biblista, cestovatel, etnograf, kartograf, botanik, zakladatel Orientálního ústavu a spisovatel Prof. ThDr. Alois Musil. Je považován za jednoho z největších orientalistů a arabistů přelomu 19. a 20. století. Narodil se 30. června 1868 v Rychtářově na Moravě. Po maturitě na gymnáziu ve Vysokém Mýtě studoval v letech 1887– 1891 na Bohoslovecké fakultě v Olomouci. Zde byl vysvěcen na kněze a roku 1895 získal doktorát teologie. Ve studiích pokračoval v Jeruzalémě a libanonském Bejrútu, odkud se vydával na své cesty. Procestoval Arábii, Damašek, poušť mezi Palestinou a Babylonem, Palmýrou a Mezopotámií. Většinu těchto území také velmi precizně zmapoval (mapy se přitom naučil kreslit sám). Např. v Pusté Arábii zvýšil počet přesně lokalizovaných míst ze třiceti na více než tři tisíce. Jeho přesná a podrobná mapa se užívala celé 20. století. Později spočítal, že na velbloudu urazil 21 tisíc kilometrů. Kromě klasických i moderních světových jazyků ovládal pětatřicet arabských nářečí. Také díky tomu se spřátelil s beduíny, kteří jej nazývali šejch Músa. Získal důvěru náčelníka kmene Beni Sachr, pod jehož ochranou pak cestoval. Náčelník kmene Ruwala emír Núri psal dokonce na Musila oslavné básně, přijal jej za svého bratra a ustanovil ho šejchem svého kmene. Je nutno dodat, že emír Núri nebyl žádným změkčilým intelektuálem, ale velmi ostrým bojovníkem, který krátce předtím zavraždil své dva bratry a minimálně dalších sto válečníků. Beduíni mu vyprávěli o tajemném, duchy osídleném zámečku v poušti, k němuž není radno se přibližovat. Odvážného Musila to neodradilo a tak jej v roce 1898 přivedli k jeho největšímu objevu proslulé islámské památky  světového významu – pouštního paláce Kuseir Amra z osmého století umajovského chalífy al-Valída II. na území dnešního východního Jordánska. Palác je od roku 1985 památkou UNESCO. Ale duchové to odvážnému mládenci z Rychtářova hned spočítali. Nájezdníci jej připravili o dokumentaci a po návratu do Evropy byl nařčen z podvodu. To se mu podařilo vyvrátit až po druhé návštěvě Amry v roce 1900, když přivezl nové fotografie a výkresy, které potvrdily jeho neuvěřitelná odhalení a ohromily svět. Stal se slavným objevitelem s vysokou mezinárodní reputací. Během první světové války podnikl Alois Musil několik tajných špionážních misí s posláním získat arabské kmeny proti Britům. Stává se přímým protihráčem Lawrence z Arábie. Jako zpovědník císařovny Zity byl po nástupu Karla I. na trůn v listopadu roku 1916 zapojen do císařovy iniciativy uzavřít separátní mír, díky jemu byly amnestováni k smrti odsouzení čeští politici Kramář, Rašín a také mnozí účastníci vzpoury v boce Kotorské. Po vyhlášení republiky působil až do roku 1938 jako profesor na Univerzitě Karlově. V roce 1936 odchází do důchodu. Své zážitky i poznatky zachytil ve více než padesáti knihách. A to nejen ve vědeckých studiích a monografiích, ale i dobrodružných pro děti. V letech 1929–1932 byly vydány v osmi svazcích zjednodušené verze jeho cestopisů konečně česky. Za celoživotní objevy a dílo jej Americká zeměpisná společnost vyznamenala zlatou medailí Charlese P. Dallyho a v New Yorku byl zapsán do síně slávy vedle Marca Pola a Livingstona. Navzdory tomu všemu, díky české všeobecné malosti, závisti a současné ignoranci, zůstal neuvěřitelný Alois Musil doma téměř neznámý. Prof. ThDr. Šejch Músá ar-Ruwajlí dr. h. c. zemřel 12. dubna 1944 v Otrybech u Českého Šternberka.

Dan Novotný