Dobrá rada nad zlato
Naše městská část nabízí občanům s trvalým pobytem na třináctce bezplatnou právní poradnu přímo v budově radnice. Jedním z těch, kteří zde již řadu let ochotně poskytují své rady, je JUDr. Rostislav Kipiel.
Narodil jsem se na severní Moravě, v Českém Těšíně a do osmnácti let jsem žil v Ostravě.
Už od dětství jsem měl silnou potřebu pracovat s lidmi a pomáhat jim. Netvrdím, že bych jako kluk chtěl nutně studovat práva - mohla to být klidně i medicína - ale tyto sklony pomáhat druhým mě provázejí celý život. Nakonec jsem se skutečně stal právníkem a později advokátem. Vystudoval jsem právnickou fakultu v Brně a poté jsem se odstěhoval do Prahy za prací ve firmě, kde jsem se věnoval obchodní oblasti. Absolvoval jsem také základní vojenskou službu ve Slaném u spojovacího praporu. Později jsem složil rigorózní zkoušku na Univerzitě Karlově a získal titul doktora práv. Na třináctce bydlím od roku 1992 a musím říct, že to tady mám rád.
Jaké oblasti práva se věnujete?
Obecně lze říct, že advokáta může oslovit kdokoliv prakticky v jakékoli právní oblasti. Trestnímu právu se věnuji spíše okrajově. Těžištěm mé činnosti je obchodní (korporátní) právo, tedy právní služby pro firmy, často i se zahraničním prvkem. Zastupuji například společnosti působící v Polsku. Vedle toho se věnuji i občanskému právu, dědickému právu, převodům nemovitostí, jako jsou koupě či darování, smluvní agendě a rovněž také problematice financování bydlení - tedy bankovním hypotékám, úvěrovým smlouvám a věcným právům, například zástavnímu právu k nemovitostem. Pomáhám klientům porozumět podmínkám úvěrů, kontroluji předmětné smlouvy a upozorňuji na rizika spojená se zajištěním závazků.
Používáte termíny právník a advokát. Je mezi nimi rozdíl?
Ano, rozdíl existuje a je dobré jej chápat. Právník je obecné označení pro osobu, která získala vysokoškolské právnické vzdělání, typicky titul Mgr. Takový člověk může pracovat v různých právních profesích - například jako soudce, státní zástupce nebo notář. Jmenovaní musí rovněž složit ještě profesní zkoušku, podobně jako advokát, dále jako firemní právník nebo právník ve státní správě. Advokát je právník, který splnil zákonné podmínky stanovené zákonem o advokacii - absolvoval praxi jako advokátní koncipient, složil advokátní zkoušku a je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou. Advokát je oprávněn poskytovat právní služby, zejména zastupovat klienty před soudy a jinými orgány, sepisovat smlouvy či poskytovat právní poradenství.
Jak vypadá pracovní den advokáta?
Rozhodně to není práce od devíti do pěti. Značná část dne probíhá vsedě u počítače - připravuji smlouvy, jejich analýzy, různé právní rozbory nebo procesní podání k soudům. Nedílnou součástí je také neustálé studium. Právo je dynamický obor - zákony se mění, vzniká nová judikatura, a člověk musí držet krok. Součástí mé práce je také cestování, protože často zastupuji klienty i mimo Prahu či v zahraničí. V předcovidovém období jsem během dvou let nacestoval desítky tisíc kilometrů ročně. Samozřejmě pravidelně docházím k soudům, ať už v obchodních sporech, nebo například ve věcech rodinného práva.
Patří sem také vaše působení na radnici…
Ano, každou středu dopoledne zde poskytuji bezplatné právní poradenství. Dělám to dobrovolně, protože lidé se často ocitají v situacích, kdy se potřebují alespoň základně zorientovat. Zároveň se snažím trochu korigovat představu, že právní služby jsou vždy extrémně drahé. Základní rada je zde zdarma, ale pokud klient následně využije služeb například nějakého advokáta, je samozřejmě nutné počítat s finanční odměnou.
Jak tato spolupráce vznikla?
Podobnou poradnu jsem dříve vedl v Mníšku pod Brdy, kde byl o tyto služby velký zájem. Následně jsem se dozvěděl, že něco podobného funguje i zde, a nabídl jsem svou spolupráci. Nějakou dobu jsem působil na obou místech souběžně, ale nakonec jsem zůstal pouze zde, mimo jiné proto, že zde bydlím.
S čím se na vás lidé nejčastěji obracejí?
Nejčastěji jde o majetkové záležitosti - darovací a kupní smlouvy, tedy různé převody nemovitostí nebo otázky spojené s hypotékami a zástavním právem. Dále řešíme rodinné a dědické právo, kdy lidem vysvětluji například rozdíly mezi závětí a darováním za života. Poměrně častá jsou i témata pracovního práva a problematika společenství vlastníků jednotek (SVJ), včetně přípravy schůzí a nastavení pravidel fungování SVJ nebo družstva.
Jak relaxujete?
Je pravdou, že tato práce bývá často psychicky náročná. Člověk nad některými případy přemýšlí i večer nebo v noci. Obzvlášť citlivé jsou záležitosti týkající se dětí v rodinných sporech. Rodiče si často bohužel ani neuvědomí, jak moc dítě celou situaci vnímá a jak těžce ji snáší. Pro odpočinek rád poslouchám hudbu, čtu, věnuji se sportu, a když přeje počasí, chodím na procházky nebo do hor.
Máte nějakou veselou historku ze soudní síně?
Nevím nakolik je veselá, ale utkvěla mi v paměti. Obžalovaný z trestného činu ublížení na zdraví měl upřesnit soudu, kolik vypil před činem alkoholu, respektive piva. Dříve uváděl dvanáct až patnáct. U soudu pak řekl, že čtyři. Podotýkám, že bylo půl deváté ráno. Soudce to zmátlo, přece jen čtyři, dvanáct, patnáct piv je docela rozdíl. Obžalovaný to ale vysvětlil: „Jo, vy myslíte tehdy? Já myslel dnes.“
Pocházíte ze severní Moravy, ale přízvuk není znát…
Moje žena říká, že přízvuk nemám, dokud nepřijedeme na severní Moravu - tam se mi „přepne“ a mluvívám „krátce“. Možná mám jazykový cit, protože jsem se jako samouk naučil polsky, abych si mohl číst knihy polských autorů v originále, například romány Henryka Sienkiewicze, které patří k mým oblíbeným. A jedna zajímavost na závěr: Poláci říkají, že my Češi roztomile „šišláme“. Nám naopak připadá, že šišlají oni.
Máte i vy ve svém okolí někoho, se kým stojí za to seznámit čtenáře STOPu? Neváhejte a ozvěte se nám. Každý tip, který se promění v rozhovor, bude odměněn drobným dárkem. Svoje návrhy zasílejte na RickovaA@praha13.cz