Paškál - velikonoční svíce
Pokud někdy o Velikonocích vstoupíte do kostela, uvidíte tam stát velikou a výraznou svíci. Říká se jí „paškál“ od latinského Cereus Paschalis neboli „velikonoční svíce“. Každý rok je nová a poprvé se zapálí v noci z Bílé soboty na Neděli vzkříšení (Hod Boží velikonoční) - aby se pak v důležitých okamžicích lidských životů rozsvěcela po celý další rok.
Je to starobylá křesťanská tradice, začala v prvních staletích našeho letopočtu a trvá bez přerušení až dodnes. Co vlastně znamená?
Světlo bylo pro člověka od nepaměti důležité, a to nejen prakticky - promlouvalo vždy i k lidskému srdci jako znamení naděje, bezpečí, života…
V zemích kolem Středozemního moře existoval už v antice všeobecný zvyk přinášet při západu slunce k domácímu stolu lampu a radostně uvítat její záři pozdravem „Chaire, hó fós!“, tedy „Buď pozdraveno světlo!“.
V jeruzalémském chrámě trvale svítilo „věčné světlo“ jako znamení věrnosti, s níž Bůh stále bdí u svých dětí, u vyvoleného národa.
Pro první křesťanské obce se pak světlo záhy stalo znamením příchodu, věrné blízkosti a vítězství samotného Ježíše. Svatý Jan Evangelista píše o Ježíšovi, že „světlo přišlo na svět“ a že „světlo svítí v temnotě a temnota ho nepohltila“. Při Ježíšově narození zářila nad Betlémem hvězda a celé noční nebe se rozzářilo. A světlo nedělního rána bylo učedníkům i prvním znamením, že Ježíš přemohl smrt, vstal k životu a hrob je prázdný. Ježíš sám v evangeliích říká „Já jsem světlo světa“. Proto i v křesťanských kostelích najdeme „věčné světlo“ jako znamení Ježíšovy věrné přítomnosti a jeho vítězství nad vším zmarem.
Světlo je ale potřeba chránit a opatrovat, máme ho totiž nakonec ve svých rukou - proto se v křesťanské historii světlo stává i znamením lidské věrnosti, věrnosti, s níž my lidé kráčíme po spravedlivých Božích cestách. To, co Ježíš říká o sobě, říká nakonec i svým následovníkům: „Vy jste světlo světa.“
Je to tedy i na nás. Světlo je vzácným darem i zavazujícím úkolem. Světlo jsme dostali a máme ho nést dál.
Letos o Velikonocích, uprostřed temnot noci i našeho světa, se budeme radovat z Ježíšova zmrtvýchvstání - a opět rozžehneme novou svíci. Ať její světlo každého z vás potěší a občerství! A ať se všichni stáváme statečnými lidmi, kteří světlo naděje a života nesou věrně dál.