Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

STALO SE V DUBNU

Významný den Během kalendářního roku si v České republice připomínáme celkem devatenáct významných dnů. Většinou je zaznamenáme pouze při letmém pohledu do kalendáře, jelikož žádné volno navíc nepřinášejí. Jsou ale důležitou součástí naší kultury a historie. Připomínají události a výročí, které představují zvláštní význam a symboliku pro náš národ. Připomínáme si je z rozličných důvodů, které jsou spojeny s naší historií, tradicemi a hodnotami. Umožňují reflektovat naši minulost a vnímat význam svobody, demokracie a lidských práv. Patří sem například květnový Den vítězství, který slavíme jako den osvobození od nacistického režimu během druhé světové války. Listopadový Den boje studentů za svobodu a demokracii připomíná události, které vedly k sametové revoluci v roce 1989. Jedním takovým významným dnem je také dubnový Den vzdělanosti, který byl jakožto významný uznán Parlamentem České republiky před rovnými dvaceti lety, a to 14. dubna 2006. Datum nebylo vybráno náhodou, ale připomíná založení jedné z nejstarších univerzit ve střední Evropě. Český král a římský císař Karel IV. založil pražskou univerzitu po vzoru univerzit v Paříži, Bologni a Neapoli a také jí propůjčil své jméno. Pravdou je, že studium začalo již rok předtím v okolních klášterech, avšak oficiální posvěcení dostala Karlova univerzita až schválením na zemském sněmu koncem března 1348 a následně podepsáním Karlovy listiny 7. dubna 1348. Právě tento den je od devatenáctého století považován za rozhodné datum jejího založení. V podstatě od prvopočátků je univerzita výkladní skříní našeho školství. Nejprve byla rozdělena na fakultu artistickou, teologickou, lékařskou a právnickou. Studenti i učitelé byli rozděleni do čtyř „národů“: českého, bavorského, polského a saského. Velmi záhy po založení získala univerzita Císařským diplomem důležitá privilegia, zejména vydávat vlastní status o osvobození od daní. Od samých začátků se podílí na formování českého sociálního a kulturního života. V současnosti patří Univerzita Karlova do malého procenta nejlepších světových univerzit, je hodnocena jako jedna z nejlepších ve střední a východní Evropě a vůbec nejlepší v České republice. Dnes ji tvoří sedmnáct fakult, čtyři vysokoškolské ústavy, čtyři účelová zařízení a pět dalších specializovaných pracovišť. Z řad jejích absolventů se rekrutují přední osobnosti kultury, politiky a samozřejmě vědy. Řada z nich uspěla i v globálním měřítku a dosáhla vědecké excelence. Univerzitu vystudovalo také několik nositelů Nobelovy ceny, jmenujme mezi nimi biochemiky Carla Ferdinanda Cori, Gertu Cori či chemika Jaroslava Heyrovského, jehož jméno nese zdejší osmileté gymnázium. Den vzdělanosti ale není pouze o Karlově univerzitě. Je to také vhodná příležitost zamyslet se, jak na tom naše školství je a kam kráčí. Uvědomit si důležitost a atraktivitu pedagogické profese. Připomenout si, že žijeme v zemi, ze které pochází sám „učitel národů“ Jan Ámos Komenský, a chceme-li, aby byla silnou, prosperující a schopnou zajistit lepší život občanům, bez kvalitního vzdělání se neobejdeme. A v neposlední řadě pochopit slova čínského učitele a filosofa Konfucia, který řekl, že učení bez přemýšlení je zbytečné a přemýšlení bez učení nebezpečné. 

Andrea Říčková