Kalendárium aneb událo se v listopadu
4. 11. 1922
objevil anglický archeolog Howard Carter na západním břehu Nilu v Údolí králů téměř nedotčenou hrobku faraóna Tutanchamona.
10. 11. 1970
zahájila svůj let Luna 17, která vysadila na Měsíci první dálkově řízený elektromobil Lunochod 1 o hmotnosti 765 kg.
17. 11. 1869
byl slavnostně otevřen Suezský průplav. Jeho stavba si vyžádala tisíce obětí z řad dělníků.
18. 11. 1847
se v Praze narodila česká spisovatelka Eliška Krásnohorská, vlastním jménem Alžběta Pechová.
29. 11. 1378
zemřel v Praze český a německý král a římský císař z dynastie Lucemburků Karel IV., považovaný za našeho nejvýznamnějšího středověkého panovníka.
A v Praze 13?
1. 11. 2001
otevřelo Rehabilitační centrum Diakonie Českobratrské církve evangelické ve Stodůlkách speciálně upravený byt pro děti s mentálním, zdravotním či kombinovaným postižením.
Další vzácné pohřebiště odkryli archeologové na Západním Městě
Na jaře tohoto roku byla západně od Stodůlek zahájena stavba první etapy nové čtvrti - Západního Města. V areálu stavby provedla společnost Labrys o.p.s. záchranný archeologický výzkum. Výměra staveniště se blíží 14 hektarům, proto není divu, že jsme zde odkryli archeologické nálezy z několika období pravěku.
Výzkum byl zpočátku poněkud komplikován okolností, že zhruba 20 % terénu bylo v minulosti narušeno stavební činností, zejména stavbou metra a stanice metra Stodůlky. V těchto místech byly archeologické nálezy zničeny již v minulosti. Výzkumem jsme zachytili nálezy čtyř hlavních období. Nejstarším datovaným objektem je zahloubený dům ze středního eneolitu náležející řivnáčské kultuře (3300-2900 př. n. l.). V jejím pravoúhlém, čtvercovém půdorysu se jako doklad nadzemní dřevěné konstrukce vyskytovala jedna větší kůlová jamka uprostřed a řady malých kůlových jamek při západním, severním a východním okraji. Zaniklé obydlí obsahovalo několik keramických zlomků. Dům ležel na samém okraji zkoumané plochy, teprve další fáze výzkumu ukáže, zda se v blízkosti nachází i další obdobné objekty z daného období.
Další osídlení této lokality v pravěku dokládá skupina sídlištních objektů štítarské kultury z pozdní doby bronzové (před rokem 800 př. n. l.). Na poměrně malé ploše jsme zdokumentovali několik zásobních jam a koncentraci několika desítek dalších zahloubených objektů, mezi nimi i jednu pec obloženou kameny. Většina objektů obsahovala velké množství keramických fragmentů, což svědčí o tom, že po splnění svého původního účelu sloužily jako odpadní jámy. I tato skupina nálezů byla jen částí většího sídlištního areálu, který bude prozkoumán teprve v další fázi výstavby.
Vedle sídlištních nálezů jsme v areálu Západního Města prozkoumali také doklady dávného pohřbívání. K nim patřily dva osamocené kostrové hroby kultury zvoncovitých pohárů z pozdního eneolitu (2. polovina 3. tisíciletí př. n. l.). Kosterní pozůstatky se dochovaly pouze v jednom z hrobů. Byly uloženy v hrobové jámě ve skrčené poloze na pravém boku s hlavou k jihu spolu s dvěma nádobami průvodní keramiky a broušenou kamennou sekerkou. Podle orientace je možné předpokládat, že pohřbený jedinec byl ženského pohlaví.
Druhým dokladem pravěkého pohřbívání v této lokalitě je podstatná část žárového pohřebiště bylanské kultury ze starší doby železné (800-400 př. n. l.). Počtem kolem padesáti hrobů se jedná o jedno z největších pohřebišť tohoto období v Praze. Pohřebiště tvořily poměrně mělce pod povrchem zahloubené žárové hroby několika typů – obsahovaly pouze přepálené kosti, někdy překryté keramickou nádobou dnem vzhůru, jindy obsahovaly keramickou urnu, v některých hrobech se navíc nacházely nádoby jako milodary. Jeden z hrobů čítal až dvanáct nádob. Výjimečným typem bylo sedm hrobů s kamennými závaly, , pod nimiž byly uloženy keramické nádoby a dokonce jeden železný a jeden bronzový nůž. Lze uvažovat o tom, že se jedná o hroby významnějších jedinců tehdejší společnosti. Nejpočetnějšími nálezy z pohřebiště jsou keramické, poměrně nekvalitně vypálené nádoby s lesklým tmavým povrchem pokrytým tuhou. Jejich vyzvedávání bylo poměrně náročné, protože všechny byly popraskané, rozpadlé a zploštělé. Náročné bude i jejich laboratorní zpracování a následná rekonstrukce. Nádoby v hrobech obsahovaly patrně pokrmy a nápoje určené pro pohřbené jedince na cestu do záhrobí. Vedle nádob se jiné druhy nálezů v hrobech vyskytovaly jen výjimečně - kromě zmíněných nožů to byl ojedinělý nález dvou zdobených masivních náramků s fragmenty dalších ozdob.
Významným inovativním prvkem našeho výzkumu bylo využití laserového 3D skeneru, který byl dosud využíván převážně v interiérech středověkých objektů, pro detailní dokumentaci několika hůře přístupných hrobů.
Výzkum prokázal poměrně intenzivní pravěké osídlení v širší oblasti Stodůlek, a to i na místech, která nejsou v bezprostřední blízkosti vodních zdrojů a kde bychom pravěké osady neočekávali. Jedná se o polykulturní lokalitu, která rozšiřuje znalosti o osídlení a lidské činnosti v tomto regionu v pravěkém období. Další poznatky jistě přinesou budoucí fáze výzkumu v dalších etapách stavby Západního Města.