Brdičkova ulice
Leží téměř v centru Lužin, vychází východním směrem z vnitrobloku, křižuje ulici Podpěrovu a stáčí se jižním směrem, kde slepě končí. Své jméno získala na počest českého akademika, profesora fyzikální chemie Rudolfa Brdičky. Narodil se 25. února 1906 v Praze. Roku 1924 si jej na Přírodovědecké fakultě UK všiml pozdější nositel Nobelovy ceny Jaroslav Heyrovský a zaměřil jeho zájem na fyzikální chemii. Po habilitaci se stal na základě Rockefellerova stipendia postdoktorantem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. V roce 1937 se stal mimořádným členem Královské české společnosti nauk a roku 1952 byl jmenován členem prezidia nově zřízené Československé akademie věd (ČSAV) a předsedou její chemické sekce. V roce 1955 se stal prvním ředitelem Ústavu fyzikální chemie ČSAV. Profesor Rudolf Brdička získal světovou proslulost především využitím polarografie. Jeho metoda diagnostiky ra kovinného onemocnění se používala jako standardní test v klinické onkologii až do osmdesátých let minulého století. Byl nejen vynikajícím elektrochemikem a vysokoškolským pedagogem, ale navíc srdečnou osobností vynikajících lidských vlastností se smyslem pro humor, připravenou vždy nezištně pomoci. Šíře a hloubka vědeckých znalostí, typická pro část populace narozené na přelomu století, konverzační způsobilost a vytříbené způsoby chování jej přivedly do společenství sedmi vysokoškolských profesorů a přátel známých svým vyhraněným chladem k socialistickému režimu. Při pravidelných setkáních sami sebe nazývali žertem „nejvyšší radou vysokých škol“. Profesoru Brdičkovi zkrátily předčasně život jeho věčné cigarety vedoucí k řadě infarktů. Světově proslulý vědec a hlavně ušlechtilý muž skonal 25. června 1970 ve věku 64 let, když byl přímo z celostátní konference o radiační chemii po opakovaném srdečním infarktu převezen do mariánskolázeňské nemocnice.