Pra-adapťák 4. B ZŠ Mohylová
Není adapťák jako adapťák. Ten náš se totiž odehrával v pravěku. Vyjeli jsme do Archeoskanzenu Březno, kde na nás čekala opravdová pravěká vesnice s dlouhým domem, pecí na chleba i na tavení kovu, i s několika mírně domestikovanými zvířaty. Prase jménem Slepice většinu dne prospalo, ale velmi plachý druh ovcí, který se prý nejvíce podobá prvním pravěkým domestikovaným ovcím, už byl mnohem zábavnější. Obzvlášť v noci při cestě na toaletu. Celý den jsme pilně tmelili náš kolektiv za pomoci různých her. Někdy bylo nutné vyslechnout mnohá řešení náročné situace a společně vybrat jedno. Jindy nešlo o strategii, ale o pomocnou ruku. Každý musel vykročit ze své komfortní zóny. Vše se však konalo v bezpečném prostředí pod dohledem zkušených lektorů. Když nás horko udolalo, šli jsme se zchladit do blízké Ohře. A v čem spočíval ten pravěk? Pravěké bochánky chleba, které jsme si upekli v peci, a polévka v kotlíku, na kterou jsme si museli společně nakrájet zeleninu pazourkem, nám ho zprostředkovaly dostatečně. Nejlepší však byla noc pod hvězdami. Jen jestli to v tom pravěku bylo skutečně tak báječné jako na adapťáku.