Narozeniny malého uprchlíka
Vysmejčený byt, byť to stálo nemálo sil, dobré jídlo jako každý rok, kvalitní víno každý rok nové, alespoň na chvíli odložené starosti a nesváry, radost z radosti malých dětí, válení se od pohádky k pohádce, návštěvy tu srdečnější, tu s malou přetvářkou, konečně trochu volna, slevy v obchodech, přejídání se cukrovím, marné vyhlížení sněhové nadílky... Myslím, že alespoň něco z výše uvedeného charakterizuje vánoční svátky většiny z nás. Nikdy není proto dost připomínání skutečnosti, že úplně první Vánoce v dějinách charakterizovalo něco trochu jiného: přelidněné městečko, únava, zabouchnuté dveře a uzamčená srdce, bolesti z pokročilého těhotenství, podivuhodná záře uprostřed temné noci, stres, jásot andělů, údiv a zmatek pastevců, nedostatek, pot a krev, nevyspalost, zápach zvířat, dětský pláč, zlato a kadidlo a myrha, skloněná kolena, očištěná mysl.
Malý Ježíšek, který dělal do plenek a přitom byl Božím Synem, nepřišel do tohoto světa o svátcích klidu a míru, přišel však, aby přinesl klid a mír do lidských srdcí. Jeho narození neprovázela slavnostní hostina, on však jako velký druhé lidi sytil. Malé miminko narozené v betlémském chlévě se záhy stalo uprchlíkem v Africe, který se však v dospělosti ujal všech, kdo hledají přístřeší pro duši. Neexistuje tedy správné a špatné prožívání Vánoc. Krásné a pohodové svátky odpovídají daru, který Ježíšek lidem přinesl. Svátky prožité v osamění, úzkosti a nesvornosti, odpovídají tomu, co sám malý Ježíš a jeho rodina prožili před mnoha staletími.
Naši předkové se na Vánoce připravovali po čtyři týdny adventní doby. S lucerničkami přicházeli za kuropění do temného vymrzlého kostela na rorátní bohoslužby a zpěvem starobylých českých písní z dob literátských bratrstev rozjímali o Panně Marii a andělovi, o prorocích, kteří Ježíška předpověděli, i o nebesích, která se narozením Božího Syna protrhla. Brzké adventní roráty jsou nepřerušenou tradicí sahající až do našich dnů: katedrála na Hradě, chrámy v centru Prahy i kostely v Praze 13 po čtyři týdny nabízejí tuto osvědčenou přípravu na nadcházející svátky. Ať už se na Vánoce těšíme, nebo se jich trochu obáváme, může se vždy jednat o svátky velmi hluboké – když si nenecháme čtyři adventní týdny proklouznout mezi prsty.
Pokojný advent a požehnané Vánoce přeje