KDE JSOU VÁNOCE DOMA
Nejkrásnější svátky v roce se nám letos velmi mile protáhnou. Děti čeká dohromady sladkých šestnáct dnů volna a dospěláky ve spojení s víkendem hned pět. Je docela možné, že nás v mezi- čase mezi bramborovým salátem a boucháním šampaňského, mezi Libuškou a expedicí Apalucha posedne touha nasát vánoční atmosféru také jinde než v našich obydlích. Nápady můžete čerpat i na letošní sváteční dvoustraně.
Pražská klasika
Nejznámější, největší a nejnavštěvovanější vánoční trhy v Praze se konají samozřejmě na Staroměstském náměstí. První zmínky o něm pochází již z jedenáctého století a vlastně od prvopočátků sloužilo jako významné tržiště, v podstatě obchodní centrum. K roku 1211 je doložený správce, který zde vybíral poplatky. Náměstí je obklopeno historickými stavbami, jimž dominuje Staroměstská radnice s orlojem. Její stavbu povolil Jan Lucemburský v roce 1338. Ikonický orloj vytvořil až na počátku patnáctého století hodinář Mikuláš z Kadaně dle návrhu Jana Šindela a ke konci století jej upravil hodinář mistr Hanuš. Z dalších staveb, které dokreslují panorama náměstí, jmenujme ještě Týnský chrám, husitský kostel svatého Mikuláše, palác Kinských, kde měla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století pod záštitou Pražského kulturního střediska zkušebnu skupina The Plastic People of the Universe, anebo dům U Kamenného zvonu. Místem, které leží v samém jádru Starého Města a historického centra vůbec, prochází Královská cesta a také dějiny. Jednou z nejznámějších a také nejhrůznějších událostí, která se na tomto místě konala, byla poprava sedmadvaceti českých pánů v červnu roku 1621. Tuto událost připomíná sedmadvacet bílých křížů v dlažbě před radniční věží, kde stálo popravčí jeviště. Pietní místo bylo zřízeno v rámci oprav Staroměstské radnice po druhé světové válce. Umělecká skupina Ztohoven přidala v červnu roku 2011 ještě dvacátý osmý kříž. Naopak nedaleká pamětní deska na zdi se jmény popravených je již z roku 1911.
V devatenáctém století vznikla novogotická přístavba Staroměstské radnice. U příležitosti pěti set let od upálení mistra Jana Husa byl v srdci náměstí odhalen jeho pomník. Koncem šedesátých let z náměstí zmizely tramvaje, stalo se pěší zónou a také národní kulturní památkou. Před pěti lety se sem také vrátil Mariánský sloup, jehož polední stín ukazuje na zde procházející patnáctý poledník. Probíhaly a probíhají zde manifestace, demonstrace, sledují se klíčová sportovní utkání, vítají se úspěšní sportovci a také nový rok. V době adventu až do ledna patří náměstí vánočním trhům. Jejich zahájení letos připadá na předvečer první adventní neděle, 29. listopadu, kdy současně proběhne rozsvícení vánočního stromu. Trhy budou krášlit náměstí až do 6. ledna 2026. Kromě toho, že si zde můžete pochutnat na tradičních dobrotách, zahřát se svařáčkem, punčem nebo medovinou, se nabízí také bohatý doprovodný program v podobě prodeje originálních suvenýrů, koncertů, ukázek lidových řemesel, dílniček pro nejmenší a mnoho dalšího.
Vůně Vánoc stranou od lidí
Nedaleko Staroměstského náměstí najdeme náměstí Betlémské. Sympatické je, že byť leží také v centru Starého Města, davy tady nečekejte. Stojí zde stejnojmenná kaple, jež je zasvěcena betlémským nemluvňátkům. Tímto termínem jsou označováni chlapci do dvou let věku, které podle Matoušova evangelia nechal v Betlémě zavraždit král Herodes po narození Ježíše. Jejich svátek připadá podle západní liturgické tradice na osmadvacátý prosinec.
Kaple byla založena zakládací listinou z května roku 1391 Hanušem z Mülheimu a Janem Křížem. Byla určena výhradně pro kázání, a to v mateřském jazyce, tedy češtině. Že nešlo o prostor určený k bohoslužbám dokládá jednak termín „kaple“ a také to, že budova postrádala kněžiště neboli prostor vyhrazený kněžím. Nejvíce je samozřejmě spojována s působením Jana Husa, který se stal v březnu roku 1402 jejím správcem a od té doby zde kázal. Poslední z těchto kázání se datuje k únoru 1413. V době jeho uvěznění v Kostnici docházelo v kapli i ke slavení křesťanského obřadu, kterým se připomíná Poslední večeře Ježíše Krista před ukřižováním. Podstatou tohoto obřadu známého také jako eucharistie je rituální konzumace chleba a vína, které podle křesťanů znamená tělo a krev Krista. Tuto skutečnost dokládá dodnes dochovaná nika, která s největší pravděpodobností fungovala jako sanktuář, tedy nejposvátnější místo v katolických kostelích, kde se ukládají liturgické nádoby s eucharistií. Do těchto míst má přístup pouze kněz nebo člověk jím pověřený. Za minulého režimu sloužila kaple z většiny k socialistické propagandě a ke konci osmdesátých let ji převzalo České vysoké učení technické v Praze.
Po rekonstrukci v roce 1992 byla opět otevřena veřejnosti. Dnes se zde konají imatrikulace, promoce studentů, jmenování profesorů do funkce, ale také pravidelné vzpomínkové ekumenické bohoslužby a jiné další akce. Kaple zůstává otevřená i v průběhu vánočních svátků, a navíc je provoněna řadou vůní. Od devětadvacátého listopadu až do druhého ledna příštího roku je v podzemí kaple umístěna výstava Vánoce mnoha vůní, kterou lze, jak je z názvu patrné, vnímat nejen vizuálně, ale také čichem. Uvidíte, ucítíte a mnohé se dozvíte o předmětech, které jsou s Vánoci neodmyslitelně spjaty. Od vánočních stromečků, perníků, svíček, kadidel, bylinek přes čokoládu až k marcipánu. Chybět nebude ani alchymistická laboratoř, ve které organizátoři názorně předvedou, jak se z různých rostlinných materiálů získávaly destilací vonné oleje. Součástí je i výstava betlémů různých velikostí a vánočních dekorací z překvapivých materiálů.
Jen tak se toulat
Stejně krásně jako na trzích a výstavách může být i na obyčejné procházce. Nový Svět ve stínu Hradčan k nim přímo vybízí v jakékoli roční době, ovšem v době Vánoc má obzvláště výjimečnou atmosféru. K úplné blaženosti by chyběl snad už jen křupající sníh pod nohama. Třeba to letos dopadne, necháme se překvapit, příjemné odpoledne to jistě bude i tak. Jedno z nejmalebnějších pražských zákoutí se rozkládá v okolí ulice Nový Svět na severozápad od Pražského hradu. Křivolaké uličky s maličkými obytnými domky se nachází stranou od hlavní trasy turistického ruchu, a tak se docela klidně může stát, že si je projdete úplně sami. Jako město byly Hradčany založeny kolem roku 1320 a vně hradeb Pražského hradu vznikal Nový Svět postupným zasypáváním strže a údolí potoka Brusnice na horním konci Jeleního příkopu.
Bydleli zde především zaměstnanci a služebníci Pražského hradu. Snad proto, že tito lidé měli, jak se říká, hluboko do kapsy, společensky si polepšovali tím, že své skromné domky pojmenovávali nejčastěji s použitím přídavného jména zlatý. A tak tu stojí dům U Zlatého noha, žaludu, stromu, keře i čápa a také domy U Zlaté maliny, hrušky a hvězdy. I v době první republiky byly zdejší domky obývány především chudinou a bída, hlad a nezaměstnanost tu byly nejčastějším hostem. Od šedesátých let minulého století zde svůj domov našli především umělci, jakými byli nebo jsou sochař Josef Nálepa, sklář Bořek Šípek, fotograf Ota Pajer, divadelní ředitel Milan Hein, režisér Karel Kachyňa či malíř Jan Zahradník. Dům U Raka, rozkošnou roubenou chaloupku, ve které se můžete při svých toulkách Novým Světem občerstvit, vlastnili spisovatelé Arnošt Lustig a Ota Pavel. Místo skrčené pod mohutnými barokními hradbami zůstalo bohu díky vždy hodně stranou veškerého ruchu i moderních investic. Například až do roku 1985 tu svítily plynové lampy, které svým syčením dodávaly Novému Světu nenapodobitelnou atmosféru, zejména v zimě při padajících vločkách. V současnosti ke starobylé čtvrti přiléhají tenisové a dětské hřiště a letní scéna Divadla Ungelt. Nedaleký kapucínský kostel Panny Marie Andělské na Loretánském náměstí každoročně zve v období Vánoc na výstavu unikátního betlému inspirovaného neapolskou tradicí. Jesličky z roku 1780 mají celkem čtyřicet osm postav nezřídka v životní velikosti oblečených do reálných šatů s doplňky ze zlaceného a polychromovaného dřeva. Velkou zajímavostí je, že v tomto betlému se Ježíšek v průběhu vánočních svátků přesouvá. Do Tří králů leží na seně a potom ho Panna Maria drží v náručí.
K vidění je od 25. prosince až do 11. ledna 2026.
Vánoce pod mostem mostů
Minimálně pražský král mostů se vypíná nad ostrovem Kampa. Ten pochopitelně leží na řece Vltavě, od které je oddělen vltavským pramenem Čertovkou. Tento pramen je vlastně strouhou napájenou několik set metrů dlouhou štolou, která přivádí vodu z horní části Smíchovského zdymadla, aby se Čertovka po sedmi stech čtyřiceti metrech za Karlovým mostem opět vlila do Vltavy. Protože Čertovka vede mezi městskými domy a vodní tok v těchto místech na ně těsně navazuje, přičemž vytváří velmi romantické městské prostředí, vžil se pro toto území název Pražské Benátky. Úplně nejstarší zmínka o ostrově je v zakládací listině johanitského kostela z roku 1169. Dlouhá, předlouhá léta neměl žádné jméno a toto místo se nazývalo prostě jen ostrov. Teprve až ve druhé polovině osmnáctého století se objevuje pojmenování Kampa, přičemž původ názvu není doložený.
Nejpravděpodobněji vznikl z latinského slova campus, což znamená pole. Ostrov totiž až do šestnáctého století byl nezastavěný kvůli povodním. O něco romantičtěji zní původ pojmenování podle Rudolfa Tychona z Campu. Tento muž byl hejtman Pražského hradu, vnuk Tychona Braheho, ale zejména vlastník jednoho domu na Kampě, na jehož zahradě se prý v Praze prvně pěstovaly tulipány a karafiáty. Dnes je severní část ostrova s náměstím Na Kampě zastavěná obytnými domy, jižní část ostrova je tvořená parkem Kampa. Nutno říci, že podle cestovatelského portálu VirtualTourist jde o druhý nejhezčí městský ostrov na světě. Před ním už je jenom ostrov svatého Ludvíka v Paříži. A právě na náměstí na Kampě, které přetíná Karlův most, se i letos uskuteční Malostranské Vánoce. V pátek 5. prosince tady proběhne Mikulášská se slavnostním rozsvícením krásně nazdobeného stromečku. Až do prvního ledna zdejší stánky nabídnou výrobky lidových řemesel a občerstvení jako třeba medovinu, svařené víno, jitrnice nebo trdelníky. Tradiční součástí bohatého doprovodného programu je zpívání koled přímo na Štědrý den.
Na kopci je kostelíček
Na návrší nad Šáreckým údolím shlíží dolů nevelký římskokatolický kostel svatého Matěje. Postavený byl v barokním slohu v roce 1771 a spolu s přilehlým hřbitovem tvoří dominantu dolní Šárky. Je zasvěcený apoštolu Matějovi a současně původním cílem Matějské pouti. Přičemž zde nehovoříme o kolotočích na pražském Výstavišti, ale o výročních poutních slavnostech, které se konávaly ve výroční den vysvěcení kostela nebo v den svátku patrona, jemuž je kostel zasvěcený. Už v šestnáctém století Václav Hájek z Libočan, známý český kronikář, zaznamenal pradávnou pověst o vzniku kostela v roce 971. Podle ní založil kostel kníže Boleslav z vděčnosti ke svatému Matějovi. Ten se mu v těchto místech zjevil a zachránil život před divokým medvědem, který střežil hroby Ctiradových bojovníků zabitých v dívčí válce Šárčinými družkami. Také další letopisci řadí kostel svatého Matěje mezi nejstarší české kostely založené v desátém století. První historická zpráva však pochází až z doby gotické, kdy se stal kostelem farním. Středověký kostel nedostačoval návalu věřících, a proto byl z rozhodnutí probošta Františka Xavera Strachovského zbourán a v roce 1771 byl založen a posléze vystavěn v nynější podobě. Vzácný je i pro svou architektonickou hodnotu a uměleckou úroveň svého vybavení, které jsou dílem neznámého, ale zřejmě obratného architekta. Zdejší perníkový betlém se stal takovou vánoční tradicí, že do kostela přichází každý rok tisíce návštěvníků. Historie pražského, ne-li českého unikátu sahá do roku 1972. Tehdy akademická malířka Helena Horálková přinesla o vánočních svátcích novému duchovnímu správci Janu Machačovi jako pozornost několik malovaných perníkových figurek. Otec Machač je nechal vystavit v kostele, aby se jejich půvabností mohli pokochat i příchozí. Postavičky z perníku měly takový úspěch, že se jejich vystavování stalo nejen vánoční tradicí, ale jejich počet se postupně rozrůstal na současných tři sta figurek. S výrobou se začíná již v říjnu, aby se do Vánoc všechno stihlo. A tak je kolekce každý rok čerstvá, a perník tudíž dobře vypadá a voní. Jelikož paní Horálková oblékla postavičky do lidových krojů, můžete se tak díky betlému seznámit s kroji všech regionů naší země. Voňavé jesličky lze navštívit od jednadvacátého prosince do šestadvacátého ledna o sobotách a nedělích a také během vánočních svátků.