STALO SE v prosinci
Když vánoční strom pomáhá
Bylo mrazivé odpoledne 22. prosince 1919, když se spisovatel Rudolf Těsnohlídek vypravil v doprovodu svých přátel do bílovických lesů pro vánoční stromek. Při toulkách zachumeleným porostem se jim zazdálo, že slyší tichý pláč. A opravdu. Ve stráni nedaleko myslivny našli pod smrkem téměř zmrzlou, sotva dvouletou holčičku. Malé pěstičky tiskly hrst zasněženého jehličí, u úst se leskly krupičky zmrzlých slin a hlásek zněl stále tišeji a přerývavě. Na nic nečekali a odnesli ji na četnickou stanici do Bílovic nad Svitavou, kde se zjistilo, že se jedná o Lidušku Kosourovou. Její matka, mladá služka Marie, otěhotněla za první světové války s ruským zajatcem a po válce zůstala s holčičkou sama. Nemohla nikde sehnat práci a bída ji dohnala k tomuto zoufalému činu. Byla odsouzena k pěti letům žaláře a Lidušku adoptovala rodina Polákových z Brna. Jestli si tehdy z lesa autor Lišky Bystroušky přinesl i nějaký ten vánoční stromeček, historické prameny nehovoří. Jisté ale je, že událost u něj podnítila zájem o chudé a odložené děti a navedla na myšlenku, jak jim pomoci. Inspirací se mu stalo dánské město Kodaň, kde každoročně na náměstí stával vánoční strom a pod ním probíhaly sbírky na chudé děti. Rudolf Těsnohlídek se tuto tradici rozhodl převézt i k nám.
FOTO: HTTPS://KAMPOCESKU.CZ/JPG/GALERIE/
A tak byl 13. prosince 1924 v Brně na náměstí Svobody rozsvícen úplně první Vánoční strom republiky s připevněnou kasičkou, která byla určena pro dobrovolné příspěvky sociálně slabým a zejména dětem. Lidé k jedličce přinášeli kromě peněz také dary věcné a potravinové. Kupily se tu hromádky čokolády, mouky, ořechů a brambor, stejně jako čepic, košilek, kabátků a hraček. Výrazným symbolem bylo červené srdce opletené trnovým věncem, kde každý trn znamenal jedno nezaopatřené dítě. Ne náhodou byla legendární první jedle poražena v bílovickém lese. Dodnes si zde můžeme prohlédnout pamětní desku Rudolfa Těsnohlídka zapuštěnou do kamene zhruba v místech nálezu malé holčičky. Nová brněnská tradice se rychle rozšířila i do dalších koutů naší země, a tak ještě téhož roku zdobily vánoční stromy náměstí v Blansku, v Jihlavě, v Kojetíně, v Uherském Hradišti a ve Žďáru nad Sázavou. O rok později už stál strom i v Bratislavě a později i v Praze, v Pardubicích, Náchodě a dalších městech. Spisovatel tak dal vzniknout tradici obdarovávání chudých a potřebných v době vánoční. Sbírek pro opuštěné děti pod vánočními stromy se ujal Český červený kříž a už v prvních letech přinesly dostatek peněz pro splnění dalšího Těsnohlídkova snu. Tím byla výstavba dětského domova v Brně. Základní kámen byl položen 8. prosince 1928 a dodnes nese jméno dobrotivé dánské královny Dagmar, dcery českého krále Přemysla Otakara I.
Provoz domova byl spuštěn přesně o rok později. Jeho otevření se Rudolf Těsnohlídek již bohužel nedožil. Celý svůj život byl zmítán démony, trpěl depresemi a rozhodl se jej vlastní rukou ukončit. To ale nic nemění na tom, že je zakladatelem jedné z nejužitečnějších vánočních tradic u nás. V jejím duchu pokračuje Český červený kříž dosud. Každý rok přibývá více a více sbírek a ti, kteří chtějí přispět, mají mnoho možností. Sbírky respektují původní záměr podporovat děti, a to nejen ty opuštěné. Vybrané peníze tak putují k SOS dětským vesničkám, stejně tak i k dětem se zdravotním postižením nebo jako příspěvky na ozdravné pobyty dětí.