Příroda včera a dnes (1987)
Příroda včera a dnes (1987)
Výstavbou Jihozápadního města byl zdejší kraj v mnohém směru ochuzen. Lesy zde byly zničeny již dávno před první světovou válkou. Krajina byla kdysi úrodná, co tu bylo zpěvného ptactva, polní zvěře, zajíců, koroptví. Ať jsi šel silnicí nebo polní cestou v kteroukoli stranu, ozývala se ze vzrostlého obilí křepelka, vidět ji nebylo, ale slyšet její ťukání „pět peněz, pět peněz“ ano. Každou chvíli vznesl se do výše skřivánek a prozpěvoval chodci po cestě a pracovníku na poli, svým trylkovým zpěvem velebil po celý den od ranních hodin do pozdního večera Stvořitele. V květnu jsme čekali, až se ozve kukačka, a když se ozvala, třepali jsme kapsou, aby se nás držely peníze. Ze silnice zmizel chocholouš, na nejvyšším stromě ve špici zjara prozpěvoval známý flétnista drozd, co to bylo krásných variací, radost byla jej poslouchat. V mém mládí u staré chalupy s přístřeškem byla vždy celá řada vlaštovčích hnízd. K večeru než šly spát, co to bylo štěbetání a povídání. Zdržoval se tam i rehek, říkali jsme mu také muchárek. Ve struze u potoka zase po kamenech poskakoval konipásek. V zahradě hnízdily pěnkavy, výborní zpěváci pěnice, sedmihlásek, čížek, strnad, na bodláku u cesty barevný ptáček stehlík. Ve výšce kroužil rorýs a jiřičky. Zmizely chlévy, kravíny, maštale, tím i jejich obživa. V létě zvečera co létalo netopýrů, to vše je pryč.