Jede, jede poštovský panáček
V březnu 2018 jsme vás do Poštovního muzea pozvali poprvé. Tenkrát jsme vám například prozradili, že státní pošta je jednou z nejstarších provozovaných služeb na světě, že na našem území sahá historie pošty do 16. století nebo že v 80. letech minulého století bylo pro známkovou tvorbu vybudováno v ulici Nové mlýny v Praze 1 nové muzeum, které bylo veřejnosti zpřístupněno v srpnu 1988. Je zde stálá expozice československé a české známkové tvorby s přesahy do zahraničí. V roce 2002 se sbírka Poštovního muzea stala součástí kulturního dědictví České republiky. V muzeu se konají i krátkodobé výstavy, které návštěvníkům přibližují fungování pošty v minulosti. A na jednu takovou vás do Poštovního muzea pozveme právě teď. Pod názvem Silnicí, železnicí, vzduchem, vodou se „ukrývají“ nejrůznější dopravní prostředky, které byly k přepravě poštovních zásilek používány. A nebylo jich málo. Myslíte, že když nezmíníme poštovní holuby, vzducholodě nebo horkovzdušné balóny, tak zůstaneme na zemi? Ne tak docela. Ale pojďme dát slovo našemu „průvodci“ Martinu Jahodovi, který je kurátorem sbírek Poštovního muzea.
„Tato výstava je průřezem dopravou poštovních zásilek v českých zemích od prvopočátku až víceméně do současnosti – s tím, že tu opravdu mapujeme dopravní prostředky, které byly během těch staletí používány. K vidění jsou dobové autentické fotografie doplněné vysvětlujícím textem, společně s mnoha prostorovými exponáty podávají ucelený obraz o vývoji poštovní dopravy od období Habsburské monarchie.
Na našem území byly poštovní dopravní prostředky využívány zhruba od konce 16. století. Následujících 150 let ale spíš jen sporadicky. Je nutné zmínit, že nebyly určené výhradně k přepravě poštovních zásilek, ale sloužily zejména k přepravě osob. A v době, o které hovoříme, nebyl zájem zas až tak velký. To se změnilo v polovině 18. století s nástupem velkých dostavníků – diligencí jako důsledku vzrůstající potřeby cestování a komunikace vlivem rozvoje obchodu. Od roku 1823, kdy byly zavedeny koněspřežné poštovní rychlíky, se poštovní doprava značně zrychlila. Jezdilo se rychleji, ale byla i místa, kde se muselo „přibrzdit“. A tak spatřily světlo světa jedny z prvních dopravních značek – tak zvané brzdové kameny. Ty byly umisťovány před prudkým klesáním. V jejich horní části byl vytesán reliéf tzv. „šupky" – smykové kočárové brzdy, kterou s sebou formani a postilioni (kočí poštovních vozů) běžně vozili.
Šlo o vykovaný kus železa se žlábkem, který byl řetězem připevněn k zadnímu kolu vozu. Vůz pak jel s kopce smykem, což snižovalo jeho rychlost. Tyto brzdové kameny se na některých místech České republiky dochovaly dodnes. Velký posun v poštovní dopravě nastal, když „do hry“ vstoupila parní železnice. Ta postupně z dálkových tras vytlačovala koněspřežnou dopravu, což bylo ještě markantnější od roku 1850, kdy byly v rakouské monarchii zaváděny vlakové pošty, v nichž se zásilky třídily za jízdy. Od posledního desetiletí 19. století se v poštovní dopravě objevila jízdní kola, krátce nato i motorové tříkolky, motocykly nebo poštovní autobusy. Poštovní letecká doprava byla zavedena až během první světové války, zpočátku samozřejmě pro zásilky vojenské. Co se týče námořní dopravy, tak tu od počátku 19. století nejprve zajišťovaly plachetní lodě válečného námořnictva. A teď bych asi měl zajít do podrobností. To ale neudělám, raději každého z čtenářů přivítám v našem muzeu. Výstava se věnuje téměř všem druhům dopravních prostředků používaných poštovní správou v českých zemích od zřízení státní pošty. Zkrátka od „koněspřežných vozů až po letadla“. A abych nezapomněl, mysleli jsme i na nejmenší návštěvníky. I ti si přijdou na své.“
Výstavu Silnicí, železnicí, vzduchem, vodou si můžete prohlédnout do konce října. Poštovní muzeum najdete v Praze 1, Nové mlýny 2, otevřeno je denně kromě pondělí od 9.00 do 17.00. Více na www.postovnimuzeum.cz.