Po stopách Bohumila Hrabala

Do Sadské nás z Černého Mostu doveze autobus číslo 398. Po výstupu dojdeme ke kruhovému objezdu, odkud po žluté dojdeme na náměstí Palackého, jehož dominantou je mariánský sloup z roku 1748 připomínající morovou epidemii. Proti němu je pomník obětem 1. světové války od sochaře Rudolfa Březe. Za pomníkem se nachází budova s muzeem sboru dobrovolných hasičů, městské muzeum a infocentrum. Venku je schránka Poutní cesty Blaník-Říp s razítkem této V. etapy, jež začíná v Sadské a končí ve Staré Boleslavi. My dnes část této cesty půjdeme. Od infocentra si ještě můžeme zajít nahoru ulicí Kostelní ke kostelu sv. Apolináře, odkud je pěkný výhled do okolí. Vrátíme se zpět k infocentru a po žluté pokračujeme ven ze Sadské. Mineme sochu sv. Gotharda a později sochu sv. Jana Nepomuckého. Za ní dojdeme na křižovatku s hotelem Modrá hvězda, který má dlouholetou tradici. Před ním je i informační tabule o jeho historii. Pojďme se dovnitř posadit a vybavit si film Obsluhoval jsem anglického krále. Proč? Protože sem chodil či jezdil na kole spisovatel Bohumil Hrabal z Kerska ze své chaty, seděl a poslouchal povídání pana Vaníčka. Napadlo ho sepsat historky číšníků, hostinských, které kdy slyšel. Vznikla tak kniha Obsluhoval jsem anglického krále. Hotel nechal postavit pan Honzák z Poděbrad roku 1910. Měl sedmnáct pokojů a sloužil k ubytování lázeňských hostů. Po přikoupení dalších pozemků nechal postavit čtyři vily. Stal se tak prvním, kdo tehdy přispěl k založení lázeňské vilové čtvrti v Sadské. Později ho koupil pan Vaníček. Hotel patřil do sítě hotelů Modrá hvězda. Pokračujeme dále po žluté k turistickému ukazateli Sadská, jezero, odkud půjdeme po červené dále směr Hradištko. Byla by velká škoda nesejít dolů k vodě, bývalé pískovně s průzračnou vodou a písečnou pláží. Po koupeli se vrátíme zpět k ukazateli, abychom po červené šli dále asi tři kilometry. Projdeme lesem, později mezi poli se zeleninou a opět krásným borovým lesem. Vyjdeme u hlavní silnice, kde naproti nám stojí hřbitov Hradišťko. Před hřbitovem si můžeme přečíst informační tabule a posedět u nich na lavičce. Z informačních tabulí se lze dovědět mnoho ze života rodiny Hrabalových, jež zde mají kousek za vstupní bránou hrob. Chodí sem mnoho lidí, aby pana Hrabala a jeho ženu Elišku pozdravili. 

Mnozí ho poctí i lahví piva, soškou kočky čili kočenky, jak jim spisovatel říkal. Najdeme zde i hroby lidí, kteří byli předlohou Hrabalových povídek Slavnosti sněženek. Po uctění památky rodiny spisovatele pokračujeme po červené podél hřbitova na kraj lesa, kde zahneme doprava. Po pravé ruce je farma, kde chovají husy a kachny. Ohrady s drůbeží se změní v oplocení zahrad s chatami a domy obce Hradiště. Vyjdeme u hlavní silnice, zde doleva okrajem silnice. Opustíme červenou, která pokračuje doleva, ale my jdeme stále rovně okrajem silnice, až dojdeme k místu, kde je zelená značka, po které půjdeme doprava. Jdeme cestou mezi chatkami označenou žlutými cedulkami Hrabalova stezka. Dojdeme k menhiru, před kterým je odpočívadlo s informační tabulí. Zde se dovíme, že menhir tu stojí, protože buď označuje hranice mezi územím Přemyslovců a Slavníkovců, nebo pochází z dob Keltů. Ještě existuje teorie, že jde o trojmezný kámen označující hranice župy vyšehradské, kouřimské a boleslavské. Od menhiru jdeme dále rovně k Labi, kde je další informační cedule, tentokrát o bývalém koupališti. Labe sloužilo lidem vždy k osvěžení. Až v roce 1977 bylo Labe prohloubeno kvůli dovozu uhlí do elektrárny Chvaletice a koupání bylo omezeno vzhledem k proplouvání lodí a vysokému obsahu fenolu ve vodě. Pár metrů od bývalé plovárny jsou schody, po kterých vystoupáme do areálu Bungalovy Kersko, kde jsou chatky k ubytování a občerstvení. Tam můžeme posedět a dát si něco k pití či jídlu. Od občerstvení projdeme rovně do branky a odbočíme vpravo, abychom pokračovali dál po naučné Hrabalově stezce. Po pravé straně najdeme pietní místo s litinovým křížem Na Kostelíku. Stávala zde kaple Božího těla se hřbitovem. Roku 1786 byla uzavřena a roku 1891 byly ostatky vykopány a soustředěny do společného hrobu. Kníže Filip Hohenlohe nechal společný hrob označit litinovým křížem. Zároveň proběhl archeologický výzkum. Nalezené artefakty jsou v muzeu v Poděbradech. Pokračujeme rovně po stezce, dále ulicí Alej 30. Takto jsou v Kersku, jemuž se říká lesní město, označeny ulice - Alej a číslo. Dojdeme k domu čp. 264, u kterého je další informační tabule zastávka č. 6 - Slavnosti sněženek. Majitelka Věra Kutifelová, rozená Francová, zde říká: „Vidím to jako dnes. Táta vychází z baráku, pan Hrušínský přichází. Podávají si ruce. Během pěti minut jste nevěděli, kdo je kdo. Táta mu do filmu dal svoje modráky, obnošený mastný klobouk, holiny. Byl celý táta. Nedali se rozeznat. Sváteční myslivecký oblek s kloboukem mám schovaný dodnes.“ Až film zhlédnete, tak si přesně vzpomenete na tento dům s vraty, dvorkem a pana Hrušínského. Rovně dojdeme k chatě pana Hrabala. Chata je opravená do podoby, kdy zde žil se ženou Eliškou. Doporučuji si zamluvit komentovanou prohlídku chaty na internetu na www.polabskemuzeum.cz. Stojí za to. Jinak si můžeme na zahradě odpočinout, nasát atmosféru a koupit si knihu či upomínkový předmět. Od chaty dojdeme na křižovatku s dřevěnými sochami koček a autobusovou zastávkou. Jdeme dál rovně po červené ulicí Alej č. 25, vpravo Alejí č.15. Zde je rybníček s dřevěným vodníčkem. Pak vlevo Alejí č. 13 dojdeme k prameni sv. Josefa, kde stojí jeho dřevěná socha a restaurace. Vodu si určitě naberte do lahve na cestu. Vrt hluboký 59 metrů byl vytvořen firmou Artesia v roce 1934 na žádost tehdejšího majitele kerského polesí pana J. Hyrosse. Výtok slábl, proto roku 1985 pracovníci Vodních zdrojů Praha provedli nový vrt do hloubky 89 metrů 20 metrů jižněji. V roce 1993 byl pramen zastřešen. Jde o přírodní uhličitou vodu, která obsahuje jód a lithium. Od pramene pokračujeme stále rovně, přičemž projdeme kolem ateliéru Kuba, kde je možnost dát si dobrou kávu a posedět v zeleni. Uvnitř potěšíme duši krásnou keramikou a dalšími věcmi a prohlédneme si fotografie osobností z jarních slavností na počest spisovatele. Na upravené zahradě stojí pomník postřižínskému pivu. Hned vedle je známá restaurace Hájenka s legendární šípkovou. Až se nasytíme duševně i fyzicky, dojdeme rovně k silnici s autobusovou zastávkou Hradištko, Kersko, hl. silnice, odkud dojedeme autobusem na Černý Most. Máme v nohou krásných patnáct kilometrů. KČT, odbor Praha-Karlov, oddíl TurBan, Marta Kravčíková