Vztah s dospělým dítětem
„Dobrý den, paní doktorko. Moje 43letá dcera čeká se svým mladým partnerem další dítě. Je to třetí dítě s třetím mužem. Ani mi to hned neřekli, určitě ví, že bych se zlobila. Místo aby začala pomáhat mně, pořídí si na stará kolena mimino. Naprosto s tím nesouhlasím, je to podle mne sobecké.”
„Dobrý den. Moje 36letá dcera již více než rok nemůže sehnat práci. Žije s přítelem a ten se zlobí, že už ji dál živit nechce. Někdy jí pomáhám, respektive našla jsem jí brigádu, kterou často dělám místo ní. Někdy jí nějaké peníze dám. Je to přece moje dítě.”
Vztahy rodičů a dětí jsou složité a náročné pro obě strany.
Ale zároveň jsou to ty nejbližší.
Většina rodičů je smířena s tí m, že se o potomka bude až do jeho dospělosti starat, vychovávat ho, dávat mu cenné rady do života a podobně. Takto to zní snadně, reálný život je ale docela náročný a nikde žádný návod k použití.
Když děti dospějí, chtějí odejít z domova a mít vlastní život a vlastní názory. A je to tak správně. Pro rodiče je to ale obvykle velmi náročné. Některé páry se často rozpadají, protože vlastně mizí náplň a důvod společně být. Spousta rodičů dospělých dětí ztrácí smysl života - mláďata vychovali, vypusti li, a pokud nemají aktivní koníčky a kontakty mezi známými, někdy ani životního partnera, je to celkem náročné období. A do toho přichází ještě obrovská změna - jejich děti mají vlastní názory, vlastní představu o svém životě, vlastní rozhodnutí a i právo na vlastní chyby.
Nicméně rodiče by měli nechat své dospělé děti „jít do světa” a nemluvit do toho! Pokud jim ale budou radit dál, pravděpodobně se jim dospělé děti jen víc vzdálí. Chtějí žít svůj život. Se vším všudy.
A po svém.
Když mají rodiče tendenci řešit problémy svých dospělých dětí , vysílají tím zprávu, že jim vlastně nedůvěřují. Je potřeba si uvědomit, že dospělý potomek je nezávislý člověk s vlastními názory, touhami a přáními a úkolem rodičů je své potomky právě v tom podporovat.
Samozřejmě, že rodič i v dospělosti bývá blízko, může poradit, může pomoci, může říct svůj názor - ale vždy jen na vyžádání! Když se dospělé dítě přijde samo zeptat, je to znakem důvěry a hezkého vztahu. I tak má ale právo rozhodnout se po svém.
Mysleme na to, že jestli chceme mít hezké vztahy i se svými dospělými dětmi, je moudré je respektovat jako samostatné funkční jedince.
Všem čtenářům časopisu STOP přeju klidné vztahy nejen s dětmi, které již dospěly.