STALO SE v ZÁŘÍ
FOTO: https://wikimedia.org
Skvost v hanácké metropoli Je tomu již dvě stě sedmdesát jedna let, co Horní náměstí v Olomouci zdobí sloup Nejsvětější Trojice. Se svými dvaatřiceti metry představuje nejvyšší sousoší u nás a jeho součástí je dokonce i malá kaple. Stavba monumentu započala v roce 1716 a k vysvěcení došlo 9. září 1754. Této slavnostní události se účastnila sama císařovna Marie Terezie spolu se svým manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským. Hlavním účelem stavby byla okázalá oslava katolické církve a víry a také pocit vděčnosti za ukončení moru, který Moravu pustošil dlouhé dva roky 1714 až 1716. Jako díkuvzdání za ukončení morové epidemie v Olomouci byla původně navržena stavba Mariánského sloupu na Dolním náměstí. Jeho staviteli Václavu Renderovi, kamenickému mistru a císařskému privilegovanému architektu, se však nezdál dostatečně honosný, a proto přišel s myšlenkou postavit na sousedním Horním náměstí sloup další, mnohem velkolepější. Svou vůli prosadil i u městské rady, vypracoval projekt a pomohl ho financovat. Není bez zajímavosti, že všichni umělci a řemeslničtí mistři, kteří na sloupu pracovali, byli olomouckými občany, a tak stavba byla chápána také jako výraz lokálního patriotismu. Olomoucký trojiční sloup se stal jejich vrcholným dílem, ale mnoho štěstí jim nepřinesl. První, kdo zemřel již během jeho stavby, byl právě Václav Render, který stihl postavit jen první patro. V souladu s jeho vůlí pak byl na dostavbu sloupu věnován veškerý majetek, který po své smrti zanechal. Ani jeho následovníkům Františku Thoneckovi, Janu Václavu Rokickému a Augustinu Scholtzovi nebylo souzeno vidět sloup hotový. Stavbu nakonec dokončil Rokického syn Jan Ignác. Velkolepou sochařskou výzdobu započal Filip Sattler. Po jeho smrti na něj navázal Ondřej Zahner a než zemřel, stačil během sedmi let vytvořit osmnáct soch a devět reliéfů. O něco šťastnější byl zlatník Šimon Forstner, který vytvořil pozlacené měděné sochy Nejsvětější Trojice a Nanebevzetí Panny Marie. Dílo se mu podařilo dokončit, ovšem práce na sochách, při níž používal toxické sloučeniny rtuti, mu zcela podlomila zdraví. Kromě těchto dominujících soch lze na sloupu obdivovat například moravské světce Cyrila a Metoděje, kteří přišli na Velkou Moravu šířit křesťanství, stejně jako postavy českého patrona svatého Václava nebo patrona rakouského, svatého Floriána. V malé kapli uvnitř sloupu se v minulosti konaly bohoslužby. Z důvodů miniaturního prostoru byl v kapli jen kázající kněz, věřící stáli venku okolo sloupu. Díky zvláštní konstrukci oken ve sloupu a akustice bylo knězovo kázání slyšet na velké části náměstí. Sloup je od roku 1995 společně s Mariánským sloupem a barokními kašnami národní kulturní památkou. O pět let později byl zařazen mezi světové dědictví UNESCO jakožto jedno z vrcholných děl středoevropského baroka.