Novinky ve stavebním zákonu (1. část)
V roce 2012 byla pod č. 350/2012 Sb. schválena rozsáhlá novela stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.), která je účinná od 1. 1. 2013. Smyslem této novely je především upřesnění některých pojmů a zjednodušení přípravy a povolování jednotlivých staveb.
U územního řízení došlo k podstatné změně ve způsobu informování o jeho zahájení. Oznámení o zahájení řízení se bude účastníkům a dotčeným orgánům doručovat jednotlivě. Výjimku tvoří řízení s velkým počtem účastníků (tzn. větším než 30), kdy se kromě žadatele, vlastníka stavebního pozemku, dotčených orgánů a obcí, na jejímž území se záměr nachází, doručuje veřejnou vyhláškou. Zde je třeba upozornit na to, že účastníci řízení, tzv. „sousedé“ se v oznámení o zahájení řízení a v dalších úkonech v řízení doručovaných veřejnou vyhláškou nově identifikují označením pozemků a staveb podle údajů evidovaných v katastru nemovitostí. Ústní jednání v rámci územního řízení je veřejné pouze v případě záměrů posuzovaných ve zjišťovacím řízení, dále záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko EIA k posouzení vlivů na životní prostředí, nebo záměrů umísťovaných v území, ve kterém nebyl vydán územní plán. Konání veřejného ústního jednání se v tomto případě veřejnosti oznamuje veřejnou vyhláškou. Součástí informování veřejnosti je i povinnost stavebníka vyvěsit na určeném místě informaci, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí, včetně grafického vyjádření záměru. Tato povinnost se však vztahuje pouze na záměry, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a záměrů umísťovaných v území, kde nebyl vydán územní plán. Obecná informační povinnost z obecné úpravy zahájení územního řízení tak byla novelou ze zákona vypuštěna.
Lhůta k vydání územního rozhodnutí je nově stanovena na 60 dnů, ve zvlášť složitých případech na 90 dnů. Novinkou je i zjednodušení postupu společného územního a stavebního řízení. Společné územní a stavební řízení je nyní možné zahájit na základě jedné žádosti o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení. Doposud bylo nutné žádat zvlášť o územní rozhodnutí i stavební povolení a teprve poté o spojení územního a stavebního řízení.
Nový stavební zákon z r. 2006 zavedl institut územního souhlasu, který může stavební úřad vydat u staveb, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, u staveb na ohlášení a u změn staveb (nástavby, přístavby, stavební úpravy). Územní souhlas je tedy určitou alternativou vůči územnímu rozhodnutí, jeho vydání předchází procesně jednodušší postup. Územní souhlas se neprojednává v územním řízení, není správním rozhodnutím a právních účinků nabývá dnem doručení žadateli. Další zjednodušení povolovacího procesu spočívá v možnosti podat současně žádost o územní souhlas a ohlášení stavebního záměru (§ 96a). Společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášené stavby nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi a doba jeho platnosti činí 2 roky obdobně jako u územního souhlasu.
Novinkám v oblasti staveb, které nevyžadují žádnou z forem umístění nebo podléhají ohlášení či stavebnímu povolení, se budeme věnovat příště. V případě nejasností, do které skupiny konkrétní stavba spadá, se obracejte telefonicky nebo osobně na stavební odbor.