Dlouhá cesta staletími
Pohled na úchvatné panorama Pražského hradu, sídlo českých králů a následně prezidentů, snad nikdy a nikomu nezevšední. Je to zkrátka symbol českého státu. Dominantou Pražského hradu je nejkrásnější a nejhonosnější pražský katolický kostel – katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Její stavba sahá až do prvního tisíciletí a končí, což možná někdo neví, až počátkem století dvacátého. Připomeňme si jen velmi krátce historii katedrály. Ta se začala psát asi v roce 929, kdy na jejím místě nechal kníže Václav postavit rotundu, která byla po více než sto letech přestavěna na baziliku. Základní kámen katedrály sv. Víta položil v roce 1344 Karel IV., po jeho smrti ale práce pokračovaly jen pomalu a s mnohaletými přestávkami. Podstatné části katedrály – západní část lodi a průčelí se dvěma věžemi – byly v novogotickém stylu dostavěny až v letech 1873 – 1929. Později ještě byla například upravena hrobka českých králů. Fotografie, zveřejněné před sto deseti lety ve čtrnáctideníku Český svět, zachycují přední část dostavby chrámu tak, jak vypadala v březnu 1906. Na třetí fotografii vidíme, jak v tu dobu vypadalo pražské hlavní nádraží, dnes největší železniční uzel celé země. První vlak s pouhými devíti cestujícími na tehdejší nádraží Františka Josefa I. dorazil v prosinci roku 1781 z Vídně. V současnosti se na jeho nástupištích vystřídá denně až 100 tisíc cestujících.