Z Třebaně na Karlštejn
Dnes vás zvu na krátkou procházku na známé místo, jímž je hrad a obec Karlštejn. Vydáme se vlakem ze Smíchovského nádraží do Zadní Třebaně (lidé spíše říkají Třebáň s dlouhým á). Z nádraží pokračujeme po lávce přes Berounku na druhý břeh, kde leží Hlásná Třebaň. Z písničky Ivana Mládka víme, že „Hlásná Třebáň je krásná, u Máni v Třebáni si prostě lebedím“. Hned na lávce se držíme žluté turistické značky, po níž půjdeme obcí až do Karlštejna. Třebaň je poprvé zmiňována v roce 1000, kdy byla knížetem Boleslavem III. věnována ostrovskému benediktinskému klášteru. V roce 1357 ji Karel IV. koupil a připojil k hradu Karlštejn. Hlásná se jmenuje podle robotní povinnosti mužů obce vykonávat strážní a hlásnou službu na hradbách Karlštejna.
V 19. století to byla zemědělská ves s několika usedlostmi ve stylu selského baroka s branami kolem návsi s kapličkou, které uvidíte i dnes. Projdeme kolem bílého šachového pěšce se znakem obce. Patří do hry Karlštejnské šachy, jejíž pravidla najdete na informační tabuli. Kdo se zajímá o bývalé vojenské řopíky, může zajít k Berounce a najde zde hned dva, postavené 15. a 17. 9. 1937 – první stojí u cesty, druhý za plotem soukromého pozemku. Po žluté pak dojdeme na konec obce, zahneme doleva ke křížku a stoupáme k nádhernému místu s asi 120 let starou památnou lípou srdčitou, kapličkou s kamenným křížem, posezením a výhledem. Krásnými lesy sejdeme do údolí s několika domy a odtud vystoupáme na louku s odpočívadlem, kde můžeme posvačit a hlavně se kochat, řekla bych, nejhezčím pohledem na hrad Karlštejn. Nezapomeňte si s sebou vzít fotoaparát, protože tady byste litovali, že ho nemáte. Do Karlštejna už je to jen kousíček. Vyjdeme u turistického ukazatele u nádherné skalní stěny pod hradem. O něm psát nebudu, protože je o něm mnoho napsáno a mnoha významnými osobnostmi. Chcete-li, můžete se vydat na hrad. Jinak pokračujte dolů do obce Karlštejn, původně zvané Budňany. Cestou podél Budňanského potoka si můžete prohlížet krámky či zajít do Domu hodin s expozicí historických stolních či nástěnných hodin, kapesních, budíků i věžních strojků. Můžete také navštívit Muzeum betlémů, což je nejstarší dům v podhradí. Najdete zde i největší loutkový betlém – Karlštejnský královský betlém rozkládající se na 80 m2. U několikametrových kulis hradu Karlštejna je rozmístěno 46 dřevěných loutek v dobových oblecích. Ježíškovi přináší dary deset nejvýznamnějších českých panovníků v čele s Karlem lV., který mu přináší Karlštejn. Nejmenší betlém od J. Chvalníka je v lískovém oříšku. Je zde i několik mechanických betlémů, které si můžete sami spustit. Podzemí muzea je věnováno dějinám zdejšího vinařství. Vinice uvidíte nahoře na svazích od řeky Berounky. Z mnoha známých osobností Karlštejna se zmíním o děkanu Václavu Hájkovi z Libočan, který žil na faře v letech 1527 – 1534. Podařilo se mu odhalit sadistické sklony manželky purkrabího Kateřiny Bechyňové z Lažan, která mučila své služebné, a dostat ji před soud. Za to se mu purkrabí pomstil a dosáhl jeho svržení z vysokého úřadu. Sběratelé turistických známek si zde také přijdou na své. Jdeme k Berounce kolem kostela sv. Palmácia, jediného kostela u nás zasvěceného tomuto světci. Kostel založil Karel IV. zároveň se stavbou hradu v roce 1348, dostavěn byl v roce 1356. Dole u řeky se můžeme vydat doleva za parkoviště k dalšímu vojenskému bunkru na tzv. Pražské čáře, který opravila parta nadšenců. Není ale přístupný každý den. Vrátíme se a přejdeme Berounku po tříobloukovém ocelovém mostě a přijdeme k nádraží, odkud se svezeme vlakem zpět na Smíchovské nádraží. Přeji vám pěknou procházku.