Kam dál, výběr vysoké školy
Letošní maturantka: „Pořád nemám představu, čím chci být. Nechci mít jen vzdělání z gymnázia, vybrala jsem si hispanistiku na FF UK, asi by mě to bavilo. A čím budu? Nemám ponětí, studium na FF UK mi připadá atraktivní.“
Absolvent gymnázia: „Chtěl jsem studovat fyzioterapii. Nevzali mě. Tak jsem šel na historii jako táta. Nebaví mě to. Neudělal jsem zkoušky. Letos budu zkoušet přijímačky znovu. Pořád nevím kam...“
Studentka 2. ročníku Alabama State University: „Je to pro mne hrozně těžké. Nečekala jsem, že mi až tak moc bude chybět české prostředí, kamarádi, partner. Adaptace je náročná. Je mi tu hrozně smutno. Snažím se často jezdit do ČR a hodně telefonuju. Čtyři roky budou hodně dlouhé.“
Po gymnáziu, které poskytuje všeobecné vzdělání a je především přípravou na vysokou školu, je třeba si správně vybrat. Dříve studovali VŠ jen výborní studenti a většina lidí měla kvalitní střední, často odborné vzdělání nebo získala vyučení v konkrétním oboru. Dnes je módním trendem, že děti po 5. ročníku ZŠ odcházejí na víceletá gymnázia, která jsou velmi kvalitní všeobecnou přípravou pro vyšší vzdělání. Někteří gymnazisté už rok, dva nebo i déle přesně vědí, co by je bavilo a jdou si systematicky za svým cílem. Ti mají výhodu. Není ale vůbec nic zvláštního, když mladý člověk ještě v 17 – 20 letech neví, čím by chtěl být. Někdy to nevědí ani lidé mnohem starší. Při výběru je důležité dodržet několik podmínek, abychom neztráceli čas, směr a někdy energii a chuť vůbec. Není to jen zábava na dalších 5 let. Je potřeba mít konkrétní představu, co zvoleným vzděláním získám, čím budu. „Přešlapy“ při podání přihlášek na VŠ nám mohou nepříjemně časově i finančně zkomplikovat život. Dlouhá pauza při čekání na další přijímací řízení může odradit a vzít chuť se k jakémukoli studiu vrátit. V průběhu střední školy nám mohou zkonkretizovat představy letní brigády. Brigádníka na daném pracovišti nechají sice dělat jen výpomocné práce, ale leckdy jeho představy mohou získat velmi reálné obrysy, potvrdí nebo vyvrátí jeho výběr. Pokud už známe alespoň směr studia, rozhodně je velmi vhodné podat si více přihlášek. Necílit na jednu, ale podat přihlášky na několik škol v daném oboru a podobně směřované v jiných městech. Tam jde sice o změnu teritoria, osamostatnění či dojíždění, ale můžeme mít větší šanci u přijímacího řízení. Někdy je pak po prvních semestrech možný přestup do našeho města na VŠ téhož oboru. Vždy je třeba mít připravenou i „tutovku“ – školu, na kterou se můžeme dostat jen podle známek na vysvědčení. Pokud neuspějeme při přijímacím řízení na vysněné fakulty, můžeme daný obor kvalitně studovat i na jiné VŠ nebo na vyšších odborných školách se stejným zaměřením. Někdy je dokonce vhodnější zvolit méně náročnou školu než tu nejprestižnější, protože vybraná škola, která může být na hranicích nebo za hranicemi našich možností, může přinést hodně komplikací a trápení. Příklady alternativ: VŠ farmacie – VOŠ zdravotnická, farmaceutický asistent, VŠ právní – VOŠ sociálně právní, VŠE – VOŠ ekonomická, Stomatologie – VOŠ zdravotní, zubní laborant, zubní technik atd. Přehled všech aktuálně otevíraných VŠ a VOŠ mají k dispozici v Pedagogicko–psychologických poradnách, kde každému rádi s výběrem pomohou a poradí. Ohledně studia v cizině je třeba si rozmyslet, zda jsme „zahraniční typ“. Studium je dlouhé. Jsme přizpůsobiví? Nebudou nám chybět kamarádi, koníčky, partner, známé prostředí, kultura naší země? Ne každý se zvládne dlouhodobě adaptovat v zahraničí. Všem gymnazistům i jejich rodičům přeju pevné nervy a štěstí při přijímacím řízení a správným výběrem studia vstup do života, kde práce může být i zábava.