Srdcem jsem stále na třináctce
Srdcem jsem stále na třináctce
Po dvanáct předchozích let byl radní Petr Bratský naším starostou a členem Zastupitelstva hl.m. Prahy, od voleb v r. 2002 je členem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Původní profesí a vzděláním je dopravní inženýr. Je ženatý a má dva syny (19 a 21 let). Více na www.bratsky.cz.
Byla to velká změna, když jste před pěti lety předal starostenský řetěz svému nástupci a usedl do parlamentních lavic?
Byla i nebyla. V čele třináctky jsem měl na starosti přibližně 55 tisíc obyvatel, ale vydělíme-li počet obyvatel republiky dvěma sty poslanci, vyjde na každého z nich opět v průměru něco přes 50 tisíc lidí, které zastupuje. Průměry jsou však, jak známo, ošidné a v mnoha dalších aspektech se práce starosty a poslance podstatně liší. Dlouholetá zkušenost z komunální politiky a její blízkost lidem je opravdu neocenitelná a stále z ní čerpám i na parlamentní úrovni.
V domovském obvodu jste si také otevřel svou regionální poslaneckou kancelář.
Ano, od října 2002 až do dnešních dnů se v ní uskutečnilo přes dvě a půl tisícovky schůzek s občany, besed či různých jednání. Díky praktickým námětům a připomínkám obyvatel se podařilo zlepšit některé z připravovaných návrhů zákonů nebo poukázat na mezery v těch již platných. Pro poslance je to velmi cenná pomoc, na mnoho problémů, které nemohou být řešeny legislativně, je možné alespoň upozornit formou interpelace na odpovědné členy vlády a jim podřízené složky. Řada občanů však přichází také s ryze osobními problémy. Jakkoli mnohdy chápu svízelnou situaci dotyčného, mohu maximálně nasměrovat či poradit. Má role je skutečně především v oblasti legislativní.
Na jaké oblasti se v parlamentní práci specializujete?
Jsem členem Výboru pro evropské záležitosti, kde pracuji i jako předseda podvýboru pro evropské fondy. Mimo nové legislativy EU tedy především sleduji přípravu čerpání prostředků z těchto fondů na jednotlivých ministerstvech. Jde o velký objem peněz, které představují šanci i pro Prahu. Již druhé volební období jsem členem sněmovního Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Nově jsem členem Stálé komise pro sdělovací prostředky, kde je žhavým tématem digitalizace televizního i rozhlasového vysílání v ČR. 
Takže dělba práce a rozdělení oborů fungují i v zákonodárném sboru?
Jinak to ani nejde. Oborů a agend, které si 200 členů sněmovny musí rozdělit, je opravdu mnoho. Od ekonomiky, zemědělství, přes obranu či zdravotnictví až po zahraniční politiku nebo oblasti, kterým se věnují mé výbory. Kromě nich jsem také členem podvýboru pro přípravu návrhů na státní vyznamenání a členem Stálé delegace Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Posledně jmenovaná aktivita obnáší několikrát ročně účast v mezinárodních pozorovatelských misích při různých volbách, především ve východní Evropě nebo střední Asii. Podílím se také na činnosti podvýboru pro dopravu, kde se snažím posouvat kupředu i pražská témata, jako je dostavba městského i vnějšího okruhu nebo rozšiřování sítě cyklostezek.
Nestýská se vám po někdejším starostování, když průzkumy veřejného mínění opakovaně hlásí minimální důvěru v parlament?
Jsem zvyklý být vděčný i za kritiku. Mohou se z ní rodit dobré náměty pro zlepšení různých věcí v našem životě, nejen celostátně a v zákonech, ale i místně, u nás na třináctce. Občas se mi po létech strávených ještě ve staré panelákové radnici zasteskne, jako starosta jsem viděl výsledky své práce hned a přímo v terénu, pomáhala mi spousta skvělých spolupracovníků i lidí z řad občanských spolků a organizací v Praze 13. Z kdysi okrajového sídliště, kam jezdily přecpané autobusy, se stala moderní, plně vybavená čtvrť s metrem, velkým parkem, spoustou dětských hřišť a zeleně. V neposlední řadě jsme vybudovali novou radnici, která patří mezi dnešní špičku nejen co do moderní budovy, ale i ve smyslu ducha služby občanům. 
Jako radní máte na starosti záležitosti územního plánu a rozvoje městské části. Je stále patrný silný tlak investorů?
Územní plán, který jsme vytvořili v 90. letech, se ukázal jako velmi prozíravý a perspektivní. Praha 13 má například jednu z nejlepších dopravních dostupností v rámci metropole. A to i přes celoevropský obrovský nárůst počtu automobilů, kvůli kterému přetrvávají lokálně problémy v oblasti parkování. Městská samospráva nemohla vždy ovlivnit, komu soukromí vlastníci prodají své pozemky, aby na nich vyrostly obchodní domy nebo rozsáhlé bytové komplexy, ale tlačili jsme na co nejlepší možné dopravní řešení, trvali na koeficientech zeleně či dalších parametrech. Trpělivě jsme jednali s investory a přesvědčili naprostou většinu z nich, že se jim nevyplatí se zde chovat jako zlatokopové či dobyvatelé, ale že je třeba v rámci budoucího dlouholetého sousedství myslet na chod obce jako celku a život nejen starousedlíků, ale i nově příchozích.
Co nás na tomto poli v nejbližších letech čeká?
Nyní se již situace zklidňuje, hlavní stavební nápor se v příštích letech soustředí na rozvojovou oblast nového Západního Města v prostoru za stanicí metra Stodůlky, kolem Třebonic a Řeporyjí. V ostatních částech třináctky budeme pokračovat ve stále sílícím trendu, který si pracovně nazývám Zdravé město. Jde o návrat k dlouhodobým zkušenostem našich předků po vzoru tradičních českých měst. V městském prostoru budou dostávat přednost takové projekty, které přinesou nejvíce života, zeleně, sportovních aktivit, občanské vybavenosti a budou myslet na všechny věkové skupiny.
Jak vnímají Prahu 13 vaši kolegové v celostátní politice a ze zahraničí, není pro ně jen šedivou sídlištní noclehárnou jako kdysi?
Kdepak, to už dávno neplatí. Vždyť se o tom mohli přesvědčit i prezident republiky, premiér, ministři, mnozí poslanci, senátoři nebo zahraniční velvyslanci. Třináctka má díky svým výsledkům dobrou pověst. Potvrzují to i realitní kanceláře, které zaznamenávají velkou poptávku právě po bydlení u nás. Blízkost přírody, vybavenost, dobře vedené školství, infrastruktura a dobrá dopravní dostupnost spojují výhody života ve městě i mimo něj. Nemáme se určitě za co stydět.