Bronzoví florbalisté
Florbalisté Gymnázia Jaroslava Heyrovského skvěle završili letošní školní florbalovou sezonu. K titulům mistr Prahy 13 a mistr Prahy si připsali i titul 2. vicemistr České republiky. Po nejen fyzicky náročných zápasech ve skupině a v semifinále úspěšně dotáhli svou cestu republikovým turnajem, když v zápase o 3. místo zvítězili nad ZŠ Kopřivnice 3:1. Kapitán Dan Riley korunoval úspěch GJH individuálním oceněním Nejlepší střelec turnaje. A právě Daniela Rileye, studenta 3.A, jsme požádali o krátký rozhovor.
Zisk bronzové medaile na republikovém mistrovství udělal krásnou tečku za letošní florbalovou sezonou. Jaký to je pocit, obsadit v tak velké konkurenci 3. místo?
Krásný. A musím přiznat, že si nejen já, ale všichni hráči našeho týmu tak skvělého umístění velice vážíme. Ale myslím, že je ve školách florbal na nižší úrovni než v ligách. Kdybych vyhrál v soutěži registrované Českou florbalovou unií, tak bych si úspěchu vážil rozhodně více. Ale ještě k té konkurenci. V Praze 13 soutěžilo 11 celků (GJH 1. místo), do pražského semifinále postoupilo 6 týmů (GJH 2. místo), v celopražské soutěži své síly změřilo 6 družstev (GJH 1. místo) a na mistrovství ČR bojovalo o medailová umístění 6 nejlepších florbalových týmů napříč republikou (GJH 3. místo).
Jak sis mistrovství užil?
V Plzni se mi líbilo, hrálo se mi dobře a jsem rád, že jsem mohl pomoci ke sportovnímu úspěchu našeho gymnázia.
Co kapitánská páska, nesvazovala ti ruce?
Vůbec ne. Slovo kapitána má vždy velikou váhu, mohl jsem tak ostatní povzbudit a motivovat k dobrým výkonům.
Ohlédneš-li se za celým mistrovstvím, který zápas byl nejtěžší?
To nedokážu posoudit, každý soupeř měl své silné a slabé stránky. Soupeři byli vyrovnaní, každý zápas se dal vyhrát, ale mohl klidně skončit i porážkou. Záleželo jen na nás, jaký výkon v konkrétním zápase podáme.
Mimo týmové medaile sis odnesl také individuální ocenění pro nejlepšího střelce mistrovství. Kolika góly sis ho vystřílel?
Myslím si, že jsem během čtyř zápasů dal osm branek.
Díky čemu se podle tebe tým Gymnázia Jaroslava Heyrovského dostal až na republikové stupně vítězů?
Asi to bylo tím, že se sešlo hodně šikovných hráčů, kteří táhli za jeden provaz. A samozřejmě bychom se neobešli bez trochy štěstí.
Jak ses vlastně k florbalu dostal? Daří se ti skloubit tréninky, turnaje a školu?
Florbal jsem začal hrát v 1. třídě na základní škole v rámci školního kroužku. V letošní sezoně mám tři tréninky týdně, turnaje pak každé 2 až 3 týdny. Zatím se mi všechno daří zvládat bez problémů. Možná tomu pomáhá i to, že teď máme dobrý rozvrh. Žádný den nemám víc než 7 hodin.
Věnuješ se ve volném čase i jinému sportu ?
Jednou týdně chodím v rámci školního sportovního klubu plavat k paní profesorce Petržílkové. Snažím se tak kompenzovat jednostranné zatížení z florbalu. Ten totiž na držení těla není úplně nejlepší. Občas si ve volnu jdu zaběhat a zahrát fotbal.
Jak budeš vzpomínat na letošní školní florbalový rok?
Ten se do mé paměti zapsal bronzovým písmem. Je neuvěřitelné, kolik turnajů jsme dokázali cestou na mistrovství ČR vyhrát. Chtěl bych poděkovat všem, kdo k tomuto úspěchu přispěli.
Od kapitána se to také očekává. Tak děkuj.
O úspěch našeho týmu se zasloužili Matthias Eška, Matěj Kříž, Tonda Chochola, Vojta Mičín, Vojta Wilham, Lukáš Podzemský všichni, Martin Mattes, Roman Dušek, Martin Machoň, Honza Tvrdek, Zdeněk Prokůpek, Karel Petrák a Kuba Žiška. Nechci opomenout ani kluky, kteří pomohli dobře zvládnout postupová kola. Byli to Ruda Petržela, Patrik Pechar, Jan Hrubeš, Radek Uhlíř, Šimon Svoboda. Kluci, byli jste skvělí, dík všem.