Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Dětský tábor – ano či ne?

Dětský tábor – ano či ne?

„Dobrý den, paní doktorko, přihlásila jsem oba syny (8 a 6 let) na letní dětský tábor. Oba jedou jinam podle kroužku, kam chodí během školního roku. Teď jsem ale znejistěla, jestli pro mladšího není 14 dní moc dlouhá doba. Určitě za ním v polovině tábora pojedeme a kdyby to pro něho bylo moc náročné, tak ho odvezeme domů. Ale i tak. Není to na něho ještě brzy?“

Dobrý den. Věk je důležité kritérium pro rozhodnutí, ale nelze zobecnit, pro jak staré dítě je vhodný dětský tábor, ani jak dlouhá doba pobytu je nejlepší. Obecně platí, že zhruba od 4 let děti potřebují kromě rodičů, domácího  zázemí a širší rodiny i hru s vrstevníky. Proto je to nejvhodnější doba nástupu do školky. Kolem 12. roku začínají být vrstevníci dokonce nejdůležitější sociální skupinou v životě dítěte. Některé dítě ale bezproblémově zvládá odloučení od rodičů dříve a na delší dobu, jiné ne. Co se týká dětského tábora – pro některé dítě je takový pobyt úplně nevhodný, pro jiného je báječným dobrodružstvím. Pro 6 leté dítě je 14ti denní tábor ve většině případů příliš dlouhý.

Volba vhodného tábora je důležitá – volíme tábor vždy jen po ověření – reference či osobní zkušenost s některým z vedoucích, s atmosférou, s programem. Vhodné je, pokud je tábor organizován skupinou, odkud se dítě zná s  ostatními dětmi nebo s vedoucími, trenéry, lektory (zájmový kroužek, sportovní oddíl, skaut...). U sourozenců je vhodnější, aby jeli spolu, ale není to podmínka. Adaptace na pobyt mimo rodinu by měla být postupná – přespání ve školce, víkendová akce, týdenní akce...

Návštěva rodičů na dětském táboře je zcela nevhodná! Většina zkušených vedoucích to ví, a proto nedoporučují nebo neumožňují návštěvy. Adaptované dítě si uvědomí, že by se mu mohlo vlastně stýskat. Navíc některému z dětí rodiče přijet mohou, jinému ne. Odvézt dítě z tábora z důvodu stýskání není vhodné řešení. Pro další adaptaci na jakékoli jiné než domácí prostředí je to významná komplikace – úzkost se zbytečně násobí, fixuje se pocit selhání. Hodně důležité je dítěti často psát. Dítě tak má pravidelnou informaci, že na něho rodiče myslí, že na něho nezapomněli, že jim na něm záleží a může se v klidu věnovat táborovému programu. Kvalitní tábory myslí i na starosti a případné obavy rodičů a průběžně dávají zprávy o tom, jak se děti mají.

Nejvýznamnější hledisko rozhodnutí, zda jet na tábor a na jak dlouho, by měl po předvýběru rodiči být názor a přání samotného dítěte. Hlavní by mělo být, aby naše děti byly v létě spokojené, nejlépe venku v přírodě, a prázdniny si pořádně užily.

Všem čtenářům časopisu STOP přeji hezké letní prázdniny a dovolenou.

PhDr. Hana Jenčová, klinický psycholog,
602 805 633, hanajencova@seznam.cz, www.jencova.cz