Nejen máj je lásky čas
Dobrý den, paní doktorko. Je mi 21 let a jsem třetí rok ve vztahu s mužem, který je ženatý a má malého syna. Pořád slibuje, že se rozvede, ale nic pro to aktivně nedělá. Trápí mě to. Už jsem unavená. Ale taky už si nechci zvykat na někoho dalšího, nového. Co s tím?
Dobrý den. Jsem dva roky ženatý, žena je o 9 let starší. Jsem zásadový muž a hodně se snažím své ženě pomáhat. Ona ale pořád jen rozkazuje, napomíná mě a kritizuje, co dělám špatně. Když se pohádáme, urazí se a odejde někam trucovat. Potom chce, abych jí přemlouval. Už mě to nebaví a ani nevím, jestli jí mám ještě rád.
Všichni toužíme po lásce. Ideálně po nekonfliktní a dlouhotrvající. Tak moc, že jsme raději někdy i ve vztahu, o kterém sami víme, že nám rozhodně k ničemu dobrému není. Možná pro pocit, že „někoho máme“.
A je to tak moc špatně nebýt zadaný? Má jedinec aktuálně bez vztahu menší hodnotu? Jsme-li v jakémkoli vztahu, i v tom nevyhovujícím, jsme lepší lidé? Samozřejmě, člověk je bytost společenská. Hezký vztah muže a ženy, společné sdílení světa, zvyšuje hodnotu našich prožitků a naší celkové spokojenosti. Někdy se ale stává, že si člověk váží víc naplnění vnějších norem než sám sebe. Zůstává ve vztahu, který je pro něj víc komplikovaný než příjemný. A často to sám i ví. Sami sebe přesvědčujeme, že to tak má být. Na každém vztahu je třeba, než ho vzdáme, zkusit nejdříve pracovat. Nejde-li nám to samotným, obraťme se na odborníka, pomůže nám. Také je třeba zvážit zodpovědnost, kterou jsme v životě převzali (např. za nezletilé děti v našem vztahu a co je svým chováním učíme. Někdy i zůstávání v nefunkčním vztahu může pro ně do života být horším přínosem než to, že dokážeme vytvořit pro sebe i pro ně vhodnější model láskyplného vztahu.).
I v nefungujících vztazích se můžeme dozvědět sami o sobě spoustu našich nevhodných postupů. Např. slečna z prvního dopisu by se mohla naučit, že budovat svoje štěstí na neštěstí někoho druhého (manželka a syn daného muže), jí štěstí nepřinese. A že v 21 letech život opravdu nekončí. Muž z druhého dopisu by se mohl naučit zvládat asertivní komunikaci, vážit si více sám sebe, neustupovat ze svých názorů, prosadit si je nekonfliktním způsobem a vytvářet rovnocenné vztahy.
Ale nikdo z nás nepotřebuje ujištění o své hodnotě skrz vztah. Máme hodnotu sami za sebe. Jestliže máme pěkný partnerský vztah, buďme za něj rádi a hýčkejme si ho. Jestliže nám v našem vztahu dobře není a vyčerpali jsme už všechny možnosti, jak ho vylepšit, a nejde nám to, můžeme se přestat bát „konce“, aby mohl přijít nový začátek.
Všem čtenářům časopisu STOP přeji hezké vztahy s druhými, ale i se sebou samým ☺.