Plavecký stadion v Podolí
Při pravém břehu Vltavy v Podolí pod Kavčími horami stával od sedmdesátých let devatenáctého století lom, kde se těžil a zpracovával vápenec. Ten, zpracován na vápno a cement, byl využíván na pražských stavbách. Po ukončení těžby v roce 1945 sloužil lom jako provizorní skládka popela a stavebního odpadu. Roku 1956 bylo rozhodnuto, že se v jeho prostoru, který je ze tří stran chráněn před větrem a zároveň po většinu dne vystaven slunečním paprskům, postaví krytý plavecký bazén. Z řady architektonických návrhů byl v polovině 50. let vybrán projekt akademického architekta Richarda Ferdinanda Podzemného. Ten stadionu vtiskl charakteristický tvar navazující na přírodní útvary stráně a údolí s řekou. Větru vanoucímu od Vltavy postavil do cesty zajímavě řešenou budovu krytého bazénu ze skla a betonu, s efektně řešenou střechou ve tvaru vlny. Ta má kromě estetické hodnoty i praktické využití – slouží jako tribuna pro 5 000 diváků. Stavba začala na podzim 1959. Již následující rok se v rozestavěném komplexu konaly plavecké závody. Oba vnější bazény o délce 33 a 50 metrů ale ještě neměly filtraci a o ohřátí vody se bez většího efektu snažily dvě lokomobily. Ostrý provoz byl odstartován i s vnitřním padesátimetrovým bazénem a skokanskými věžemi 24. června 1965 spartakiádními závody. Veřejnosti se otevřel o čtyři dny později. Na výstavbu postupně se rozrůstajícího areálu padlo 48 milionů korun. Od roku 1967 byl jeden venkovní bazén celoročně vyhříván na 26 °C. Plavání v teplé vodě uprostřed zasněžené Prahy je i dnes jedinečným zážitkem. S ohřevem vody souvisí jedna zajímavost. Od poloviny 80. let je areál spojen potrubím s Českou televizí na Kavčích horách. Studenou vodu z Podolí tu využívají k chlazení studií. Už vlažnou ji vrací zpět a vylepšují tak bazénům energetickou bilanci. V sedmdesátých letech běžně stávaly před letními šatnami několik desítek metrů dlouhé fronty návštěvníků v trojstupu. Vrcholným se stal rok 1973, kdy „do Podola“ zavítalo přes 2,3 milionu lidí s denním průměrem 6 394 osob. V současnosti jich přiláká bazén, obohacený o fitness a tobogán, denně zhruba 2,5 tisíce. Podolský bazén samozřejmě slouží i sportovcům. Kromě vodních pólistů a plavců je i domo - vem pro skokany. Při Mistrovství Evropy Masters v plavání a skocích do vody v roce 1997 tu 3 255 plavců a 148 skokanů z 32 zemí vytvořilo tři světové a 59 evropských rekordů. A mohly se tady konat ještě slavnější závody. Československo chtělo koncem 60. let kandidovat Prahu na pořadatelské město olympijských her v roce 1980. Ovšem 21. srpna 1968 hbitě přiskákavší okupace internacionální pomoci spřátelených armád v čele s bratrskou sovětskou zarazila Československu podobné „zrádné“ spády málem na věčné časy.