Za Janem Roháčem z Dubé
Vlakem dojedete do Kutné Hory, kde přesednete na vláček do Týniště. Tady přejdete koleje a dáte se vpravo k hlavní silnici. Na ní vlevo až k lesu. Na křižovatce zahnete doprava a červená vás dovede až ke zřícenině hradu Sion. V jejím krásně upraveném okolí najdete kromě samotných zbytků kamenných zdí hradu, makety vozové hradby také rozlehlé ohniště. O podobě Sionu neexistuje jediné historické vyobrazení, ani jeho podrobný popis. Roháč při jeho stavbě využil nových technologií obrany hradu. Byl Roháčovou rezidencí a správním centrem panství s několika vesnicemi.
Jednou z nejvýznamnějších částí hradu je 3 metry vysoká dělostřelecká bašta. Jde o nejstarší známou dělostřeleckou baštu v Evropě.
Po červené sejdete k říčce Vrchlici. Tady se ohlédněte a spatříte, jak na vás z hradu hrdě hledí sám Jan Roháč, jehož 6. září 1437 po prohrané bitvě odvedli do vězení na Staroměstské radnici. O tři dny později byl s padesáti svými druhy oběšen za Horskou branou.
Krásnými lesy pokračujte podél Vrchlice do Polánky. Zde opustíte červenou a po naučné stezce vpravo dojdete po silnici do Male šova. Za barokním kostelem sv. Václava je Žižkovo náměstí s krásnými chaloupkami, bývalý zámeček, nově otevřený pivovar, kaplička a za ní tvrz, která byla na podzim 1421 obléhána Pražany. Od roku 2003 ji nový majitel s citem renovuje do podoby gotické tvrze. Vrátíte se na červenou a po ní přes Písečný vrch a starý historický kamenný mostek dojdete až k chatičkám.
Za nimi se dáte podél skal, na kterých nejspíš uvidíte horolezce. Po pěšině nad Velkým rybníkem mezi chatičkami dojdete ke hrázi rybníka a dál malebným údolím říčky Vrchlice až do Kutné Hory. Cestou uvidíte ruiny bývalých mlýnů. První byl mlýn Cimburk, který zde stával ještě ve 30 letech 20. století, než vyhořel. V Kutné Hoře, kromě chrámu svaté Barbory, uvidíte také vpravo na skále reliéf básníka Jaroslava Vrchlického. Reliéf vytesal sedm let po básníkově smrti v roce 1919 kutnohorský sochař Josef Chvojan.
Název říčky Vrchlice se objevuje ve jménu básníka, jehož původní jméno bylo Emil Frída. Již jako student psal a hledal pseudonym. Ten pro něj vymyslel jeho přítel, později známý lékař Josef Thomayer, když spolu jako studenti navštívili na jaře rozkvetlé údolí říčky a byli uneseni její nádhernou.
Po červené dojdete až na náměstí Palackého s infocentrem a dál až na vlakové nádraží. A teď už pohodlně domů. Pro výlet za husitským hejtmanem jsem použila mapu KČT č. 42 Kolínsko a Kutnohorsko.