Žalmy, pašije a Bohuslav Reynek
Koncert měl tři poloviny. Věta proti logice, ale tak nějak to popravdě dopadlo. Byl třináctý březen a v Komunitním centru sv. Prokopa se konal jarní koncert cyklu Třináctého na třináctce. Večer si spolu rozdělili Slávek Klecandr a Karel Vepřek. Slávka Klecandra už návštěvníci Třináctek důvěrně znají. Nejen jako frontmana kapely Oboroh, ale také jako matadora zdejších večerů. Brilantně zpracované žalmy a pašijové písně předvelikonočního postního času v jeho podání naplnily první půlku večera. Po přestávce přichází na scénu Karel Vepřek – muž jasného hlasu a charismatického zjevu. Skvěle pracuje s poezií Bohuslava Reynka. Geniálního básníka a grafika asi netřeba blíže představovat, nicméně jedním dechem je nutno dodat, že Vepřekovo zhudebnění a interpretace Reynkova díla jsou mimořádné kategorie, silné ve své pokoře a sdělnosti.
Není divu, že mocně oslovily i publikum březnového večera. Vytleskávány byly přídavky a z nich se zrodila ona třetí půlka koncertu, stejně tak vydařená, jako nečekaná. Společná improvizace Karla Vepřeka se Slávkem Klecandrem nejprve Žalmy, pašije a Bohuslav Reynek na reynkovské téma a nakonec na písně Sváti Karáska korunovala beztak skvělý večer ještě půlhodinovou porcí skvělé muziky navrch. Vřelý dík, pánové!
Poděkování za podporu koncertů patří Ministerstvu kultury ČR, městské části Praha 13 a Nadaci Život umělce.