Válka a dvouciferná inflace. Máme panikařit?
Vypuknutí konfliktu na Ukrajině bylo pro řadu lidí šokem. Krize už má a ještě bude mít celou řadu negativních konsekvencí, které zasáhnou i kapitálové trhy a celý finanční ekosystém. Akcie padají, jedna z bank odchází z českého trhu a inflační spirála pokračuje dál. Máme se bát finanční krize, nebo není důvod k panice?
Důvod k panice rozhodně není. Zároveň ale platí, že je zapotřebí sledovat, co se na trzích a v ekonomice děje a patřičně reagovat. V případě geopolitických krizí je ještě obtížnější predikovat další vývoj a to prostě proto, že není vůbec jasné, jakým způsobem bude krize eskalovat, jaké protitlaky vyvolá a kolik aktérů se ještě stane bezprostředními účastníky konfliktu. Navzdory této krajní nejistotě je třeba zachovat chladnou hlavu a racionálně uvažovat o dalších krocích. Pokud jste dlouhodobými investory, a svou finanční strategii máte založenou na vzdálených cílech, nemusí vás aktuální dění v zásadě nijak znepokojovat. Můžete nicméně této příležitosti využít k celkovému zhodnocení své strategie a případné realokaci investic do jiných nástrojů, obzvlášť pokud máte větší množství prostředků zainvestovaných v Rusku, které může být ekonomicky výrazně zasaženo klidně celou dekádu. Lze očekávat, že k největším propadům bude docházet v případě akciových fondů rozvíjejících se zemí. Ty v portfoliích bezesporu budou mít své místo i nadále, ale je zapotřebí s nimi zacházet s krajní opatrností a portfolio spíše opírat o dluhopisové a akciové tituly z rozvinutých ekonomik.
Stejně jako v roce 2020, kdy došlo k výrazným propadům na kapitálových trzích v reakci na propuknutí koronavirové pandemie, budou trhy čelit poklesům i nyní. Do určité míry k tomu došlo už v posledním únorovém týdnu. Výjimkou nejsou dvouciferné propady. Pokud k investování přistupujete zodpovědně, neměla by mít taková dynamika na vaše portfolio zásadní negativní dopad. Naopak je možné poklesů využít k mimořádným nákupům „se slevou“. Zhodnocení pak může být o to výraznější. Podíváme-li se na chování akciových trhů v dobách válečných konfliktů, zjistíme, že po počátečním šoku dosáhly ve střednědobém horizontu nových maxim. Během druhé světové války, která byla konfliktem nejničivějším, se akciové tituly z indexu S&P 500 (zahrnující 500 největších firem obchodovaných na amerických burzách) nejprve propadly o 34 %, ale během pouhých 12 měsíců od dosažení tohoto dna posílily o 54 %. K návratu k předkrizovým hodnotám a dalšímu růstu ale zpravidla docházelo mnohem rychleji. Podobný scénář lze tedy s jistou dávkou optimizmu očekávat i v současnosti. Obzvlášť akcie amerických firem, které obvykle dominují akciové složce investičního portfolia, nemusejí být navíc konfliktem ve východní Evropě příliš zasaženy. Dařit se za dané situace může akciím finančního sektoru, které mohou těžit z vyšších úrokových sazeb v ekonomice, a energetického sektoru, profitujícího z vyšších cen energií, komodit a omezené nabídky.
Není žádným překvapením, že na krizi reagovalo růstem zlato. Tato komodita se obvykle chová proticyklicky, a plní tedy roli pojistky. Když kapitálové trhy klesají, zlato zpravidla roste. Bylo tomu tak i před dvěma lety. Není ale vhodné zbavovat se klesajících akcií a kupovat zlato ve velkém. Jak už jsme ve svých článcích několikrát zdůrazňovali, zlato (případně další komodity) dávají smysl jako doplněk portfolia, který kompenzuje ztráty. To nejhorší, co byste teď mohli udělat, je zbavovat se cenných papírů jen proto, že ztrácejí na hodnotě. Pokud máte své portfolio správně diverzifikované, nemusejí vám příležitostné poklesy dělat vrásky na čele.
Krize, jako je ta současná, nám v každém případě připomíná fakt, že správě peněz je třeba věnovat pozornost a dlouhodobě plánovat. Nechávat pracně vydělané peníze ležet na účtech je v podmínkách dvouciferné inflace totéž, jako je vyhazovat z okna. Jak efektivně spořit a kam investovat se dozvíte u svého poradce.