Život v ohrožení
Milí čtenáři časopisu STOP. Píšu tento text o dost dříve, než se vám dostane do ruky. I tak si myslím, že pár zásad pomůže ke snazšímu zvládnutí situace dnes i zítra. Příběhy i starosti všech lidí se vzhledem k aktuální situaci na Ukrajině hodně shodují. Po dlouhém stresu s covidem přichází stres další. Závažnější, možná rychlý, možná dlouhodobý, pro každého z nás jinak intenzivní, ale v každém případě se dotýká nás všech. „Velmi blízko“ od nás nastala válka a její důsledky pociťujeme i my. Obavy o budoucnost jsou reálné a oprávněné. Pokusme se „udržet se nad vodou“.
- Dávkujme si informace – samozřejmě, že není možné mezinárodní situaci ignorovat, ale také není třeba být do ní ponořený nonstop. Stačí sledovat aktuální dění jednou denně. Někdy se obrazová dokumentace vepíše do naší duše, jako bychom ji sami prožili a likviduje nás stejně, jako kdyby to byla realita. Budeme ještě potřebovat sil, šetřeme jimi.
- Pokusme se dál žít naše normální životy – i tady platí důležitá technika „tady a teď.“ Nyní je užitečná možná víc, než kdy jindy. Teď vstávám, teď snídám, teď jdu do práce, teď jdu cvičit... a teď se soustředím právě na tu činnost, kterou právě teď dělám. Pokusme se žít svůj život i ve své hlavě a svých myšlenkách teď. Obavy o budoucnost vymazat nejde, ale nemusí zaujímat v naší hlavě všechno místo každodenně čtyřiadvacet hodin.
- Buďme tolerantní – každý máme jiný způsob psychické obrany. Jeden ve strachu hodně mluví, jiný prožívá situaci uvnitř a navenek může vypadat, že ho svět nezajímá. Dopřejme sobě nelikvidační způsoby ventilace stresu, ale dopřejme je bez hodnocení či odsuzování i jiným, jejich způsobem. Buďme tolerantní i vůči lidem libovolné národnosti, kteří válečný konflikt nezpůsobili a srozumitelně ho odsuzují.
- Pomáhejme svým způsobem – ideálně organizovaně, přes organizace, které mají s podobnými situacemi zkušenosti a mají aktuální přehled o tom, co je kde a kdy potřeba.
- Nevyčítejme sami sobě ani druhým – dovolme sami sobě se i smát. Nevyčítejme si, že zrovna teď můžeme hezky žít, i když druzí někde hodně blízko nás trpí. Budou potřebovat naši pomoc. Čím víc budeme v kondici my, tím více pro ně budeme užiteční.
- Odborná pomoc – nestyďme se požádat o odbornou pomoc. Telefonicky na krizových linkách nebo osobně v ordinacích psychologů se s odbornou pomocí můžeme pokusit dostat naše obavy pod kontrolu.
- Pečujme o svoji duši a pomáhejme v tom i lidem okolo sebe. Dál sportujme, dál si povídejme s blízkými i o jiných věcech, dál se pokusme spokojeně žít. Mluvme se svými dětmi, jim srozumitelnou řečí. Pravdivě, ale bez děsu. Náročná situace může trvat dlouho. Šetřeme silami.
Všem čtenářům časopisu STOP, ale tentokrát i všem lidem na celém světě přeju klid a mír.