Jeho původ byl sice předky vzdáleně italský, ale Antonín Chittussi se považoval za Čecha. Narodil se 1. prosince 1847 a odmalička projevoval výtvarné nadání. V osmnácti odjel do Prahy, kde se po dvou letech ocitl namalířské akademii společně s M. Alšem, J.V. Myslbekem či F. Ženíškem. Nevalnou úroveň Akademie opouští, studuje v Mnichově a ve Vídni, aby se opět do Prahy vrátil. Výtvarné práce byly přijímány už tehdy se sympatiemi – Jaroslav Vrchlický napsal na jeho obrazy dva sonety. Jeho tvorba prošla značným vývojem od historickémalby, portrétů a žánrových námětů až ke krajinářství. Od roku 1879 působil v Paříži. Pod vlivem malířů tzv. barbizonské školy (Rousseau, Dupré, Corot) vytvořil později lyrickou syntézu české krajiny a v podání atmosféry se přiblížil impresionismu. Ve velice krátké době dosáhl Chittussi vysoké úrovně krajinářského realismu. Z českého malíře Chittussiho se ve Francii stal umělec, jehož obraz s českou tématikou byl vystaven v Salonu. Po několika návratech domů rozprodal po úspěšné výstavě v Paříži všechna svá díla a desítky obrazů se rozprchly po zahraničních soukromých sbírkách.V r. 1887 jej přimalování překvapil prudký liják. Následné nachlazení asi spustilo latentní tuberkulózu, které Antonín Chittussi podlehl 1. května 1891 v Praze ve 44 letech.
