Po stopách Slovanů
Vlakem dojedete z Masarykova nádraží do Peček, kde přestoupíte na vláček do Plaňan. Odtud půjdete po cyklostezce 0126 do Miškovic s ohradami koní a návsí s kapličkou a starou hasičárnou. Některé chalupy jsou ve velmi špatném stavu, ale některé jsou již opravené. Určitě vás zaujme fialový dům s předzahrádkou se samorosty, tvarovanými stromky a na lavičce sedí babka s dědkem s lahví rumu. V rybárně si můžete koupit čerstvou rybu. Za ní přejdete novou lávku přes říčku Výrovku s informační tabulí Cesty vody. Můžete se posadit a kochat se. Na jaře zde všude kvete obrovské množství sněženek. To už jdete po zelené značce až do Kouřimi. Kolem sochy sv. Prokopa dojdete do Klášterní Skalice k turistickému ukazateli, ale vy si ještě zajděte k torzu kláštera francouzského řádu cisterciáků. Jeho základní kámen položil osobně císař Karel IV. a vydatně ho i podporoval. Historie kláštera byla ale dost pochmurná. Majetek mnichů sousedil s pozemky měštanů kouřimských, kteří nebyli přítomností mnichů nadšeni, což se projevovalo neustálými spory. Bohatý klášter byl také terčem útoků loupežníků. Konec mnichů přišel s husitskými bouřemi, kdy kouřimští měšťané vydali pět mnichů k upálení ve vysmolených sudech a proboštství vyplenili. V r. 1727 byla na místě popraviště postavena kaplička Panny Marie dle návrhu J. B. Santiniho.
Vrátíme se zpět na zelenou. Kolem sochy sv. Anny, polní cestou a kousek po silnici, dojdete k železniční stanici Kouřim, odkud později můžete jet zpět do Peček. Ale teď pokračujte po zelené na náměstí a odtud po žluté – po naučném okruhu Stará Kouřim s informačními tabulemi o vykopávkách a historii těchto míst od neolitu po slovanské hradiště. Přejdete lávku přes Výrovku, které zde říkají Kouřimka, a projdete kolem skalních stěn. Vystoupáte k prvnímu úžasnému místu – Lechovu kameni. Když prý skalku o půlnoci na Štědrý den třikrát obejdete po jedné noze bez vydechnutí, vydá vám ukrytý poklad. Dojdete ke kapličce sv. Víta, stojícím na místě, kde v 8. století stávala veliká stavba sloužící jako shromaždiště bojovníků, společenské a kultovní centrum jednoho z největších slovanských hradišť. Pokračujete k Libušinu jezírku, kde bývalo opevnění a knížecí pohřebiště. Od něj sejdete do malebného údolí Výrovky, podle které dojdete na výchozí místo okruhu. Je zde i místo, kde si můžete rozdělat ohýnek a opéct buřty. Pak doporučuji vrátit se na Mírové náměstí, které svou rozlohou 13 000 m2 patří mezi největší středověká náměstí u nás. Z měšťanských domů je nejhezčí apatyka, najdete zde kašnu, pomník obětem 1. světové války, muzeum Kouřimska, obrovský kámen Prokopu Holému a také geografický střed Evropy – průsečík 50. rovnoběžky severní šířky a 15. poledníku východní délky. Pozorně si prohlédněte malé domečky v uličkách kolem náměstí. Najdete zde původní vstupní dveře a další prvky. Středověké hradby města se postupně opravují a patří mezi nejlépe zachovalé v Evropě. Bylo v nich původně pět bran. Čtyři z pěti bran byly v 19. století zbourány, zůstala jen Pražská brána. Vedle kostela sv. Štěpána, dominanty města, stojí zvonice s kuriózně zavěšenými zvony – srdcem vzhůru. Po prohlídce města se můžete vydat zpět na nádraží a dojet do Peček, kde přestoupíte na vlak do Prahy. Trasa výletu bez prohlídky města měří asi 13 km. Hezké zážitky!