Zpravodaj městské části Praha 13

Vydavatel: Rada MČ Praha 13, Sluneční náměstí 13, 158 00

Stalo se v květnu: Pater patriae

Otec vlasti byl ve starověku neformální titul římských císařů. Označoval schopného vladaře pečujícího o blaho státu. Syn čtyřiadvacetileté Elišky Přemyslovny a českého krále Jana Lucemburského se narodil 14. května 1316 mezi čtvrtou a půl šestou ráno v domě „U Kamenného zvonu“ na Staroměstském náměstí. Na žádost matky byl princ pokřtěn po hlavním zemském světci a také slavném dědečkovi jménem Václav.  Jméno Karel přijal až při biřmování po svém strýci a kmotrovi Karlu IV. Sličném. Nejdůležitějším faktorem byla, kromě zděděných dispozic, nezvykle vysoká úroveň vzdělanosti, ve které se mu tehdy nemohl rovnat téměř žádný soudobý monarcha. Tu získal u francouzského dvora, také od učitele a přítele Pierra de Rosieres, pozdějšího papeže Klementa VI. Karel IV. byl nejspíš prvním českým králem, který uměl číst a psát. Plynně hovořil pěti jazyky, stal se autorem nejvýznamnějšího říšského ústavního zákona Zlaté buly, který platil až do zániku Svaté říše římské roku 1806. Zůstalo po něm zakladatelské, státnické a kulturní dílo, dodnes přítomné. Příkladem prozíravé politiky je historická Praha v té podobě, jak ji známe dodnes. Přitom, když jako mladý přišel do Čech, nalezl zemi v zuboženém stavu, jak uvádí i ve své autobiografii Vita Caroli: „Toto království jsme nalezli tak zpustošené, že jsme nenašli ani jediného hradu svobodného, který by nebyl zastaven se všemi královskými statky“. Své životní principy nám ponechal hmatatelně nejen Karlovým mostem, Karlštejnem, ve víře chrámem sv. Víta ale i duchovně v absolventech stále vzdělávající Univerzity Karlovy. Neznám lepšího, který by šel nám všem příkladem. Křesťan, vzdělanec, státník, politik, diplomat, vizionář, reformátor, hospodář, stavitel, mecenáš. Markrabě moravský, hrabě lucemburský král lombardský, král český, král a císař Svaté říše římské, Otec vlasti Karel IV.

Dan Novotný